main1

Afganistán

  • : Function ereg() is deprecated in /mnt/swraid/data/k/kvalitni-dovolena.cz/www/includes/file.inc on line 895.
  • : Function ereg() is deprecated in /mnt/swraid/data/k/kvalitni-dovolena.cz/www/includes/file.inc on line 895.
  • : Function ereg() is deprecated in /mnt/swraid/data/k/kvalitni-dovolena.cz/www/includes/file.inc on line 895.
  • : Function ereg() is deprecated in /mnt/swraid/data/k/kvalitni-dovolena.cz/www/includes/file.inc on line 895.
  • : Function ereg() is deprecated in /mnt/swraid/data/k/kvalitni-dovolena.cz/www/includes/file.inc on line 895.
  • : Function ereg() is deprecated in /mnt/swraid/data/k/kvalitni-dovolena.cz/www/includes/file.inc on line 895.
  • : Function ereg() is deprecated in /mnt/swraid/data/k/kvalitni-dovolena.cz/www/includes/file.inc on line 895.

Afgánistán, oficiálním názvem „Islámský stát Afgánistán“, s rozlohou 647.500 km2, je vnitrozemským státem, který se rozkládá ve střední Asii. Jeho sousedy jsou na severu Uzbekistán a Tádžikistán, na severozápadě Turkmenistán, na severovýchodě Čína, na východě Pákistán a na západě Iránem. Afgánistán je státním zřízením islámskou republikou. Úředním jazykem je paštština a darijština. V zemi se díky mnoha etnikům hovoří dalšími více jak třiceti jazyky. Hlavním městem země je město Kábul. Afgánistán se dělí na 34 provincií: Badachštán, Bádghís, Baghlán, Balch, bamján, Daikondi, Faráh, Fárjáb, Ghazní, Ghór, Hilmand, Herát, Džuzdžán, Kábul, kandahár, Kápísá, Chóst, Kunar, Kundúz, Laghmán, Lógar, Nangarhár, Nímróz, Núristán, Oruzgán, Paktíja, Paktíka, Pandžšír, Parván, Samangán, Sare Pol, Tachár, Vardak, Zábol.

Doklady o obyvatelstvu na území dnešního Afgánistánu pocházejí ze 3.století, kdy se zde rozkládala Kušánská říše. Násedně v 6.století říše Hefthalitů. Od 7. století počala arabská okupace a připojení území k arabské říši. Ve 14.století se území dnešního Afgánistánu stalo součástí Mughalské říše. Po jejím rozpadu vznikl na území dnešního Afgánistánu afgánský stát podléhající Británii. V roce 1919, po afgánsko-britské válce získala země nezávislost a plnou suverenitu. Od toho roku bylo v zemi sesazeno jedenáct vůdců nedemokratickým způsobem. V roce 1978 provedla afgánská komunistická strana za podpory SSSR v zemi převrat a převzala vládu. V roce 1979 zahájilo USA podporu a financování protivládních mudžáhidů s cílem donutit vládu k intervenci. V té době začala sovětská válka v Afgánistánu, ktrá trvala 10 let. Za této války se Sovětům nikdy nepodařilo dobýt celý Afgánistán, avšak mnoho celých vesnic, cca 1,4 milionu lidí, bylo vyvražděno, 4 miliony lidí uprchli do Pákistánu. Kvůli vzrůstajícímu mezinárodnímu tlaku se v roce 1989 SSSR stáhl a válku ukončil. Vnitřní boj v zemi však pokračoval, v roce 1996 Tálibán podporovaný Pákistánem ovládl 90% území Afgánistánu (vyjma území Severní aliance na severovýchodě osídlené převážně Uzbeky a Tádžiky), kde nastolil islámské právo šaría a převzala moc v zemi. Talibán poskytl útočiště islámským teroristům. USA se spojenci, spolu s afgánskou opozicí svrhli na konci roku 2001 Tálibán. V nynější době Tálibán opět získal moc, má pod kontrolou menší část země, prezident Karzáí pouze oblast hlavního města a vojenští velitelé zbytek země.

Obyvatelstvo se člení do mnoha etnických skupin. Nejpočetnějším etnikem jsou Paštunové, dále Tádžikové, Uzbekové, Hazárové, Ajmakové a Turkmeni. 99% obyvatelstva vyznává islám. Gramotnost obyvatelstva je na 28,5%., protože za vlády Tálibánu nebylo vzdělání dostatečné, vzdělávat se směli pouze chlapci a to v omezené míře. V nynější době je vzdělání teoreticky dostupné i pro dívky, avšak zejména ve venkovských oblastech je podmíněno dodržováním orthodoxního islámu. V minulosti byl Afgánistán zemí hudebníků a jezdců na koních, před tím, než se dostal Tálibán k moci, bylo hlavní město Kábul nazýváno Vídní východu. K pitné vodě má přístup cca 25% Afgánců. Afgánistán je chudá země, kde se většina obyvatel živí zemědělstvím a pastevectvím. Po válce proti Tálibánu se většina farmářů brátila k pěstování máku na výrobu opia. Afgánistán je největším výrobcem heroinu na světě, mezi roky 2004-7 se podíl této země na světové produkci zvýšil na 93%.

Povrch této země je hornatý a členitý, pouze na severu a severozápadě se rozkládají roviny. 33% rozlohy státu se nalézá v nadmořské výšce 1.800-3.000 m, 10% rozlohy ve výšce nad 3.000 m n.m. Horské masivy nejvyššího pohoří v zemi, Hindúkuše, přesahují 7.000 m. Nejvyšší horou je Nošak (7.485 m). V zemi jsou častá zemětřesení. Velká území státu jsou suchá s omezenými zdroji pitné vody. Na jihu a jihovýchodě země se nalézají pouště a polopouště registan a Mango. Klima na severovýchodě je subartické, s velmi tvrdým, studeným a suchým zimním obdobím, pohoří lemující hranici s Pákistánem je ovlivněno od června do září Indickými monzuny, které přinášejí vlhkost a déšť. Na území ovlivněné monzuny se pohybují letní max. teploty do 32 st.C a zimní max. teploty do -8 st.C. V horských oblastech jsou letní max. teploty do 10 st.C a v zimě -35 st.C. Jih země má pouštní suché teplé podnebí a prudké větry, vyvolávající časté písečné bouře.

Mughalská říše

Mughalská říše či říše Mogulská nebo-li říše Velkých Mughalů se rozkládala v Asii a na Indickém subkontinentu, na rozloze 3.000.000 km2. Tato muslimská říše byla absolutistickou monarchií, vznikla v roce 1526 a trvala více jak 300 let. V době svého největšího rozmachu měla dvě hlavní města – Ágru a Dillí. Úpadek a následný rozpad této mocné říše má prvopočátek za vlády Aurangzéba, který dobyl téměř celou Indii a násilím obracel obyvatelstvo na islámskou víru. Zničil mnoho hinduistických chrámů a svatyň a tím pobouřil okolní hinduistické státy, především Maráthy. Tito využili oslabení Mughalské říše po smrti Aurangzéba, kdy se říše začala postupně rozpadat a spolu s perských šáhem dobyli jednotlivé provincie Mughalské říše a také roku 1739 Dillí, odkud jako ponižující gesto odvezli symbol mughalských panovníků, Paví trůn. Z Munghalské říše pochází mnoho úchvatných staveb, z nichž nejznámější je Tádž Mahál, monumentální pomník v Ágře, v Indii ( Pomník nechal vystavět Šáhdžáhán na památku své zesnulé ženy. Stavělo jej cca 20.000 dělníků po dobu 22 let. Pomník je postaven z mramoru, který byl na stavbu dopravován z 300 km vzdáleného lomu. Celý jeho povrch je zdoben polodrahokamy a drahokamy. Od roku 1983 je na Seznamu světového dědictví UNESCO a v roce 2007 byl zařazen mezi nových sedm divů světa).

Tálibán

Tálibán (v darijštině a paštštině v překladu „studenti“) je radikálně nábožensko-politická skupina, ideově založená na kombinaci radikálního islámu a paštunského nacionalismu. Většina jejích prominentních členů patřila k váženým učitelům na islámských náboženských školách, jejichž paštunští bývalí i současní studenti jsou jádrem jejich stoupenců. Nemalou finanční a vojenskou podporu Tálibánu poskytoval vůdce mezinárodní teroristické organizace Al Káida, Usáma bin Ládin, který od roku 1996 žil v Afgánistánu. Tálibán zavedl v Afgánistánu v době své vlády v letech 1996-2001 totalitní režim založený na radikální verzi islámského práva šaría zpřísněného o některé staré paštunské zvyky. Diplomatického uznání se vládě Tálibánu dostalo pouze od tří zemí: saudské Arábie, Spojených arabských emirátů a Pákistánu. Po dobu vlády Tálibánu byly v Afgánistánu zavedeny veřejné popravy, bičování, ukamenování a utínání končetin. Byla zakázána hudba, televize, sportovní zápasy, vytváření či vlastnění podobizen lidských či zvířat včetně fotografií. Byla zakázána a trestána smrtí misijní činnost jiné víry. Ženy nesměly na veřejnosti chodit samostatně, musely se pohybovat zcela zahalené a nesměly pracovat. Muži se nesměli holit. Za oběť tohoto extrémního výkladu islámu padlo mnoho vzácných kulturních památek, které byly systematicky ničeny (např. dvě monumentální sochy Buddhů v Bámjánském údolí, pocházející z 5.-6. století). V té době byl Afgánistán vyloženě nebezpečný pro cizince křesťanské či jiné víry. Tálibán přesunul část svých aktivit po pádu své vlády v Afgánistánu v roce 2001 do Pákistánu.