main1

Arménie

  • : Function ereg() is deprecated in /mnt/swraid/data/k/kvalitni-dovolena.cz/www/includes/file.inc on line 895.
  • : Function ereg() is deprecated in /mnt/swraid/data/k/kvalitni-dovolena.cz/www/includes/file.inc on line 895.
  • : Function ereg() is deprecated in /mnt/swraid/data/k/kvalitni-dovolena.cz/www/includes/file.inc on line 895.
  • : Function ereg() is deprecated in /mnt/swraid/data/k/kvalitni-dovolena.cz/www/includes/file.inc on line 895.
  • : Function ereg() is deprecated in /mnt/swraid/data/k/kvalitni-dovolena.cz/www/includes/file.inc on line 895.
  • : Function ereg() is deprecated in /mnt/swraid/data/k/kvalitni-dovolena.cz/www/includes/file.inc on line 895.
  • : Function ereg() is deprecated in /mnt/swraid/data/k/kvalitni-dovolena.cz/www/includes/file.inc on line 895.

Arménie, oficiálním názvem „Arménská republika“, s rozlohou 29.743 km2, se rozkládá v jihozápadní Asii. Arménie je středozemským státem bez přístupu k moři. Jeho sousedy jsou na severu Gruzie, na východě Náhorní Karabach (autonomní oblast Adzerbajdžánu) a Azerbajdžán, na jihu Irán, na východě Nachičevan (vnitrozemskou exklávu Azerbajdžánu), na západě s Tureckem. Arménie je státním zřízením parlamentní republikou. Úředním jazykem je arménština, obyvatelstvo hovoří také ruštinou a kurdštinou. Hlavním městem země je město Jerevan. Republika se dělí na 11 provincií: Aragacotn, Ararat, Armavir, Gegharkhunikh, Kotajkh, Lorri, Širak, Sjunikh, Tavuš, Vajoch Dzor, Jerevan.

Doklady o obyvatelstvu na území dnešní Arménie pocházejí již z 2.století př.n.l., kdy bylo toto území osídleno národem Chajasa. Následně ovládli toto území Asyřané. V 9.století př.n.l. zde vznikla spojením arménských kmenů starověká říše Urartu, rozkládající se v okolí Vanského jezera. V 6.století př.n.l. Urartská říše zanikla vpádem médských vojsk a vznikla říše Arménská. Ve 4.století př.n.l. toto území dobyli Římané a Peršané, kteří si území rozdělili mezi sebe. Od 7. do 9.století ovládali území Arabové. Arméni obnovili vládu nad touto zemí až v 9.století. Od 11. století zde vládli Seldžuci a od 13. století Mongolové. V 17.století bylo území Arménie rozděleno mezi Turecko, které získalo západní Arménii a Persii, která získala východní Arménii. Začátkem 19.století připadla východní Arménie carskému Rusku. Arménské obyvatelstvo v západní Arménii bylo Turky systematicky vyvraždováno. Po první světové válce se dostala Arménie pod správu států Dohody. V roce 1922 se stala Arménie členem SSSR. Od roku 1988 se stupňoval boj Arménie s Azerbajdžánem o území Náhorního Karabachu. V roce 1991 získala Arménie nezávislost a stala se součástí SNS. V roce 1991 po vyhlášení nezávislosti Azerbajdžánu na SSSR, většinové obyvatelstvo Náhorního Karabachu, arménského původu, nechtělo zůstat součástí Azerbajdžánu a ještě v témže roce vyhlásilo nezávislost Náhorního Karabachu na Azerbajdžánu. V letech 1992-4 probíhal válečný konflikt o toto území mezi Arménií a Azerbajdžánem. V současnosti je mezi oběma stranami příměří.

Obyvatelstvo tvoří z 98% Arméni, o zbylá procenta se dělí Kurdové (1,5%) a Rusové (0,5%). V 9. století 99% obyvatelstva Arménské říše vyznávalo křesťanství, patřilo k arménské apoštolské církvi. I v nynější době 93% populace vyznává tuto víru. O zbylá procenta se dělí arménská katolická církev 1%, pravoslaví 1%, islám 4% a zoroastrismus a šamanismus 1%. V období, kdy byla Arménie začleněna do SSSR se v zemi rozvinul průmysl a zemědělství. Od roku 1991, kdy získala Arménie nezávislost na SSSR a rozpadla se zemědělská družstva, se o zemědělskou výrobu starají drobní farmáři. V období, kdy byla Arménie začleněna do SSSR se v zemi rozvinul průmysl a zemědělství. Od roku 1995 zaznamenává růst i průmysl.

Většina povrchu této země je hornatá, na území Arménie zasahuje Kavkazské horské pásmo, kde se nachází i nejvyšší hora tohoto státu Aragac (4.090m). Arméni však považují za „svoji“ nejvyšší horu Ararat (5.137 m), která se nalézá pouze kilometr od hranic na území Turecka. Vzhledem k suchému letnímu podnebí pokrývají většinu rozlohy země polopouště a stepi, řídké lesní porosty se nacházejí pouze na jedné sedmině území.

hora Ararat

Hora Ararat, vysoká 5.137 m je nejvyšším vrcholem Arménské vysočiny a nalézá se na území Turecka cca jeden kilometr od hranic s Arménií. je nejvyšší horou Turecka. Za „svoji“ nejvyšší horu ji však považují i Arméni, kteří ji nazývají Masis a je jejich státním symbolem. Pro Armény má takřka biblickou podobu, protože po tisícíletí, až do roku 1920, se nalézala na území Arménské říše. Podle Bible na hoře Ararat přistála po potopě světa Noemova Archa. Hora Ararat je vulkánem se dvěma vrcholy – Velkým Araratem (5.137 m), celoročně pokrytým sněhem a ledem, který tvoří dominantu kraje, a Malým Araratem (3.896 m). Poslední sopečná aktivita vulkánu proběhla v roce 1840.

Jerevan

Hlavní město Jerevan leží cca 12 km od hranice s Tureckem. Město bylo vybudováno na místě, kde se již od roku 700 př.n.l. nalézala pevnost na křiřovatce starých obchodních cest vedoucích z Ruska a Anatolie do Persie. Město bylo několikrát v průběhu historie postiženo zemětřesením, naposled v roce 1988, při němž zemřelo více jak cca 25.000 osob. V městě se nachází budova arménského parlamentu a vlády.