main1

Azerbajdžán

  • : Function ereg() is deprecated in /mnt/swraid/data/k/kvalitni-dovolena.cz/www/includes/file.inc on line 895.
  • : Function ereg() is deprecated in /mnt/swraid/data/k/kvalitni-dovolena.cz/www/includes/file.inc on line 895.
  • : Function ereg() is deprecated in /mnt/swraid/data/k/kvalitni-dovolena.cz/www/includes/file.inc on line 895.
  • : Function ereg() is deprecated in /mnt/swraid/data/k/kvalitni-dovolena.cz/www/includes/file.inc on line 895.
  • : Function ereg() is deprecated in /mnt/swraid/data/k/kvalitni-dovolena.cz/www/includes/file.inc on line 895.
  • : Function ereg() is deprecated in /mnt/swraid/data/k/kvalitni-dovolena.cz/www/includes/file.inc on line 895.
  • : Function ereg() is deprecated in /mnt/swraid/data/k/kvalitni-dovolena.cz/www/includes/file.inc on line 895.

Azerbajdžán, oficiálním názvem „Azerbajdžánská republika“, s rozlohou 86.600 km2, se rozkládá v jihozápadní Asii. Jeho východní břehy omývá Kaspické moře. Jeho sousedy jsou na severu Dagestán (ruská republika), na severozápadě Gruzie, na západě Arménie a na jihu Irán. Nachičevan (vnitrozemská exkláva Azerbajdžánu) hraničí 9 km s Tureckem. Azerbajdžán je největší a nejvíce zalidněná země v oblasti Kavkazu. Azerbajdžán je státním zřízením republikou. Úředním jazykem je azerbajdžánština a ruština. Hlavním městem země je město Baku. Republika se dělí na 59 rajónů, 11 statutárních měst, 1 autonomní republiku Nachičevan a 1 autonomní oblast Náhorní Karabach.

Doklady o obyvatelstvu na území dnešního Azerbajdžánu pocházejí již z doby kamenné a následně ze starověku. Od 9. do 6. století toto území osídlovali arménské kmeny, které byly sjednoceny ve starověké Urartské království. Následně se zde nácházela starověká říše Mana. Na severu dnešního státu se od 1.století př.n.l. do 10 stol. n.l. nacházela Kavkazská Albánie, jejíž název ve starořečtině označuje „horskou zemi“. Tuto zemi se postupně, již od 4 stol. n.l. snažili dobýt Řekové a Římané, kteří s sebou přinesli křesťanství. V 7. století n.l. toto území však dobyli a obsadili Arabové, kteří násilím šíříli islám. V průběhu 10. až 16. stol. byla země rozdělena na malá knížectví, která byla neustále atakována nájezdy seldžuckých Turků a Mongolů. Od 16. století patřilo území k Persii a vládla zde dynastie Safíovců. Tato doba znamenala pro zemi dynamický rozkvět. V 17.století si území podmanila Osmanská říše. V 18. století se Rusko pokusilo o obsazení části východního území na pobřeží Kaspického moře. Následně po rusko-perské válce, která proběhla v letech 1804-12 byl k Rusku připojen i sever území, jih však byl přičleněn k Iránu. V roce 1918 vznikla Zakavkazská demokratická federativní republika, do níž kromě Azerbajdžánu patřila Arménie a Gruzie. Tato republika se však záhy rozpadla díky odlišnému pohledu států na zahraniční a politickou orientaci. V roce 1919 vypukl konflik mezi Arménií a Azerbajdžánem o Náhorní Karabach. V roce 1922 vznikl Federativní svaz sovětských socialistických republik Zakazvkazka, který se téhož roku podílel na vytvoření Sovětského Svazu. V roce 1991 vyhlásil Azerbajdžán nezávislost na SSSR a většinové obyvatelstvo Náhorního Karabachu, arménského původu, nechtělo zůstat součástí Azerbajdžánu a ještě v témže roce vyhlásilo nezávislost Náhorního Karabachu na Azerbajdžánu. V letech 1992-4 probíhal válečný konflikt o toto území mezi Arménií a Azerbajdžánem. V současnosti je mezi oběma stranami příměří.

Obyvatelstvo tvoří z 95% Azerbajdžánci, 3% Arméni a o zbylá procenta se dělí okolní národy. Většina populace vyznává islám – 90%. 6% obyvatelstva tvoří pravoslavní a 4% křesťané vyznávající arménskou katolickou církev.
Nejdůležitějším hospodářským odvětvím je ropný průmysl, který byl privatizován.

Povrch této země je složen z horských pásem Malého a velkého Kavkazu, ale také z rovin, které se rozkládají především ve východní části země při pobřeží Kaspického moře. Nejvyšší hora tohoto státu je Bazardüzü dagi (4.485 m). Na území státu s enachází 1.250 řek, z nichž 21 je delší jak 100 km. Nejhustší říční síť je v horských oblastech s nadmořskou výškou od 1.000 do 2.500 m. Největší řekou je řeka Kura, která ústí do Kaspického moře. Na území se nachází také 250 jezer, z nichž největší jsou Gadžigabul (15,5 km2) a Bejukšor (10,3 km2). Obě jezera vznikla přehrazením dolin a jsou ledovcového původu. Mezi nejkrásnější horská jezera se řadí Modré jezero, ležící v nadmořské výšce 1.566 m, na severním úbočí Kavkazu, hřbetu Murovdag (rozloha 0,78 km2, maximální hloubka 100 m).