main1

Bolívie

  • : Function ereg() is deprecated in /mnt/swraid/data/k/kvalitni-dovolena.cz/www/includes/file.inc on line 895.
  • : Function ereg() is deprecated in /mnt/swraid/data/k/kvalitni-dovolena.cz/www/includes/file.inc on line 895.
  • : Function ereg() is deprecated in /mnt/swraid/data/k/kvalitni-dovolena.cz/www/includes/file.inc on line 895.
  • : Function ereg() is deprecated in /mnt/swraid/data/k/kvalitni-dovolena.cz/www/includes/file.inc on line 895.
  • : Function ereg() is deprecated in /mnt/swraid/data/k/kvalitni-dovolena.cz/www/includes/file.inc on line 895.
  • : Function ereg() is deprecated in /mnt/swraid/data/k/kvalitni-dovolena.cz/www/includes/file.inc on line 895.
  • : Function ereg() is deprecated in /mnt/swraid/data/k/kvalitni-dovolena.cz/www/includes/file.inc on line 895.

Bolívie, s přesným názvem „Estado Plurinacional de Bolivia“ v překladu „Bolivijský Mnohonárodnostní Stát“, s rozlohou 1.098.581 km2, je vnitrozemský stát Jižní Ameriky. Jeho sousedy jsou na severu a východě Brazílie, na jihovýchodě Paraguay, na jihu Argentina a na západě Peru a Chile. Hlavním městem je město Sucre, sídlem vlády je ale město La Paz (v překladu „Mír“). Obě města patří mezi nejvýše položená hlavní města světa. Vzhledem k tomu, že je Bolívie mnohonárodnostním státem má i mnoho úředních jazyků – španělštinu, kečujštinu, aymarštinu, guaraníjštinu a dalších 31 indiánských jazyků (např. araona, ayoreo, baure, besiro, chimán, leco, more, chácob, tacana, yuki a další).

Před rok 1000 n.l. bylo území dnešní Bolívie osídleno jedním z prvních významných andských indiánských národů – Tiwanak. Etnická skupina Aymarů přišla na území dnešního státu kolem roku 1100 a následně také národ Inků. Tyto národy měli území pod svojí kontrolou až do 16. století, kdy na území přišli první Španělé a zemi kolonizovali. Přivezli s sebou zkázonosnou epidemii pravých neštovic, která měla na svědomí velkou část indiánské populace. V tomto století bylo na jihozápadě země objeveno španělskými kolonizátory největší naleziště stříbra na světě. Španělé v této oblasti vybudovali město Potosí, které se v té době stalo ekonomickým centrem celého území. V roce 1825 získala země nezávislost a byla pojmenována dle vůdce bojů a nezávislost Simonu Bolívarovi – Bolívie. od získání nezávislosti je historie země ve znamení válek, nepokojů a vojenských vlád. v 19. století v tzv. pacifické válce bojovala Bolívie po bodu Peru proti svému dlouholetému nepříteli Chile. Válka skončila pro obě země katastrofou, obě ztratily část svého území. Bolívie ztratila provincii Atacama, její jediný přístup k oceánu a taktéř největší naleziště ledku na světě. Následně ve válce s Paraguayí ztratila Bolívie provincii Chaco na jihovýchodě území. Až v roce 1952 se k moci dostává civilní vláda, která zakotvuje volební právo pro Indiánské etniky. Přesto zemí zmítají další nepokoje hlavně z důvodu velkého rozdílu mezi východem země, který je bohatý a chudým západem země. Bolívie se člení na devět departmentů, které se skládají celkem ze 112 provincií. V roce 2007 vyhlásili departmenty z celého východu země, vedené nejrozvinutějším a největším departmentem Santa Cruz, autonomii, aby mohly snáze kontrolovat své nerosné bohatství (těžbu cínu, wolframu, ropy, zemního plynu, zinku, olova a zlata) a výdělky z něj pocházející. Vláda země však neuznala ani vyhlášení autonomie, ani následné referendum, které proběhlo v roce 2008. V zemi je z toho důvodu neustálé napětí. Bolívie v dnešní době patří k nejchudším zemím jihoamerického kontinentu.

Obyvatelstvo je v dnešní době složeno ze 58% z Indiánů původních etnik, především kmenů Kečua a Aymará, 35% tvoří potomci Indiánů a Španělů, tzv. mestici, a zbylých 7% jsou tvořena potomky Španělů. Nejrozšířenějším náboženstvím je křesťanství, setkáte se zde i z místním domorodým náboženstvím.

Bolivijské horské pásmo And vytváří náhorní plošinu ohraničenou vysokými horskými hřbety. Na jihozápadě se nachází slané jezero Poopó a slané močály Salar de Uyuni a salar de Coipasa. Na západě zasahuje na území Bolívie jezero Titicaca. Na západě se také nachází nejvyšší hora země vulkán Nevado Sajama (6.542 m). Směrem k severu a severovýchodu území sestupují Andy do Amazonské nížiny. Na jihovýchodě nalezneme nížinu Gran Chaca. Bolívie má převážně subtropické podnebí, v horských oblastech chladné, pohybující se v nejteplejším měsíci – lednu kolem 11 st.C, oblast andského předhůří –Yungas má teplejší podnebí s průměrnými teplotami 20-25 st.C, nejteplejší podnebí má Amazonská nížina, kde je horké a vlhké podnebí s průměrnými teplotami cca 27 st.C.

Jezero Titicaca

Jezero Titicaca s rozlohou 8.560 km2 je přírodní rezervací, ležící ve výšce 3.812 m. Dvě třetiny jezera náleží ke státu Peru, jedna třetina patří Bolívii. Jezero je největším jezerem na jihoamerickém kontinentu a zároveň je největším vysokohorským jezerem. Je 194 km dlouhé a v nejširším místě měří 65 km široké. Maximální hloubka jezera je 304 m. Původ názvu jezera není přesně znám, v jazyce indiánského kmene Aymarů znamená v překladu „skály velkých koček“ či „skály pum“. Vody jezera obsahůjí 5 promile soli a mají vysoký obsah minerálů, takže jezero nezamrzá. Na jezeře se nachází cca 30 ostrovů a ostrůvků, z nichž nejznámější jsou Isla de Luna, Amantani, Taquile či Isla del Sol (v překladu „ostrov slunce“) posvátné místo Inků. Jezero je domovem pro nepočetnou etniku „Los Uros“, kmene, který sám sebe nazývá „Lidé černé krve“. Součástí jezera a jeho okolí je velmi pestrá flora a fauna.