Botswana nebo-li Botswanská republika, oficiálním názvem „Republic of Botswana“, s rozlohou 600.370 km2, leží na jihu afrického kontinentu. Tato země je vnitrozemským státem. Na severu Botswana hraničí s Angolou a Zambií, na severovýchodě s Zimbabwe, na jihovýchodě s JAR a na západě s Namibií. Země je státním zřízením republikou. Hlavním městem je město Gaborone. Úředním jazykem je angličtina a domorodým jazykem sečwana. Botswana se člení do devíti distriktů: Střední, Severozápadní, Severovýchodní, Jihovýchodní, Jižní, Ghanzi, Kgalagadi, Kgatleng a Kweneng. V zemi jsou velká naleziště drahokamů – diamantů. Botswana je třetím hospodářsky nejvyspělejším státem jižní části afrického kontinentu.

Území dnešní Botswany obývaly v historii domorodé pastevecné kmeny, o kterých však není dochováno příliš poznatků. V 19. století docházelo na území k válkám mezi jednotlivými kmeny a výbojům válečnického kmenu Burů. Vládce, tehdy na území dnešní Botwany, největšího kmene Tswana požádal o pomoc Británii a ta zde roku 1885 zřídila protektorát. V roce 1966 vyhlásila Botswana (původním názvem Bečuánsko) nezávislost. Již rok po vyhlášení nezávislosti bylo na tomto území objeveno velké naleziště drahokamů – diamantů. Díky tomu rostlo hospodářství Botswany v letech 1975-90 nejrychleji na světě.

Obyvatelstvo je složeno z domorodých etnických skupin, z nichž největším etnikem je kmen Batswana, zastoupený 90%. Dalšími etniky jsou Kalangové, Basarwanové, Kglagadiové a Křováci, kteří dohormady činí 9% populace. 1% obyvatelstva je evropského původu. Nejrozšířenějšími náboženstvími jsou křesťanství a animismus.

Velkou hrozbou pro Botswanu je epidemie AIDS, kterým je nakažena cca třetina obyvatelstva v zemi. Následkem toho se může hospodářský růst snížit až o polovinu.

Povrch země je převážně rovinatý s několika náhorními plošinami. Nejvyšší horou země je Tsodilo (1.489 m). Na jihozápadě území se rozprostírá poušť Kalahari. V období dešťů se delta řeky Okavango v severozápadní části území mění v rozsáhlé mokřady a mokřiny.

Křováci

Křováci jsou původním etnikem Khoe/San, žijícím v jižní části afrického kontinentu. První dochované poznatky o tomto etniku pocházejí z doby před 60.000 lety. Od střední doby kamenné žijí dosud téměř nezměněným způsobem života na velmi nízké civilizační úrovni života. Tyto kmeny se živí lovem a sbíráním rostlin, plodů, ale také hmyzu, červů, larev a měkkýšů. Od devadesátých let 20. století byly kmeny nuceny rozšiřující se civilizací přejít i na chov zvířat. Pro tuto etniku je charakteristický velmi malý vzrůst cca 145 cm s krátkými končetinami, velmi malými chodidly a rukami, s minimálním podkožním tukem, vrásčitou kůží v jejíchž záhybech se udržuje vlhkost a kudrnatými černými krátkými vlasy, dohovořívají se jazyky, které zahrnují „mlaskavé“ zvuky. Křováci jsou rovnostářskou společností, kde postavení žen vůči můžům je rovné. Křováci se neustále stěhují a hledají zeleň. Svá obydlí či spíše přístřešky formují do kruhu v blízkosti vodního zdroje. Tento národ byl bantuskými kmeny a později bělohy zatlačen do nejpustších krajů jihoafrického kontinentu, v zemích Zimbabwe, Mozambik, Lesotha, Svazijsko, Botswana, Nambie a Angola.

poušť Kalahari

Tato pouštní oblast, s rozlohou cca 900.000 km2, s písečnými dunami a suchými koryty občasných řek je největší pouští jižní části Afriky. Nachází se na území tří států: JAR, Nambie a Botswany. V JAR je na území pouště národní park Kalahari Gemsbok.

Tsodilo

Tsodilo, oblast 10 km2 nacházející se v poušti Kalahari, pokrývá přes 4500 skalních kreseb, starých až 100 000 let, patří od roku 2001 do seznamu světového dědictví UNESCO.