main1

Chile

  • : Function ereg() is deprecated in /mnt/swraid/data/k/kvalitni-dovolena.cz/www/includes/file.inc on line 895.
  • : Function ereg() is deprecated in /mnt/swraid/data/k/kvalitni-dovolena.cz/www/includes/file.inc on line 895.
  • : Function ereg() is deprecated in /mnt/swraid/data/k/kvalitni-dovolena.cz/www/includes/file.inc on line 895.
  • : Function ereg() is deprecated in /mnt/swraid/data/k/kvalitni-dovolena.cz/www/includes/file.inc on line 895.
  • : Function ereg() is deprecated in /mnt/swraid/data/k/kvalitni-dovolena.cz/www/includes/file.inc on line 895.
  • : Function ereg() is deprecated in /mnt/swraid/data/k/kvalitni-dovolena.cz/www/includes/file.inc on line 895.
  • : Function ereg() is deprecated in /mnt/swraid/data/k/kvalitni-dovolena.cz/www/includes/file.inc on line 895.

Chile, s přesným názvem „Republica de Chile“ v překladu „Chilská republika“, s rozlohou 755.831 km2, leží na jihozápadě jihoamerického kontinentu. Její jižní a západní pobřeží omývají vody Tichého oceánu. Jejími sousedy jsou na severu Peru, na severovýchodě Bolívie a na východě Argentina. K Chile patří také ostrovy v Tichém oceánu: Velikonoční ostrov Isla de Pascua, Isla Sala Goméz, ostrovy neštěstí, ostrovy Juana Fernadéze, část ostrova Ohňová země a množství dalších menších ostrovů a ostrůvků při západním a jihozápadním pobřeží. Hlavním městem státu je Santiago de Chile. Úředním jazykem je španělština. Většina obyvatelstva hovoří španělštinou promíšenou slovy z původních indiánských jazyků.

Původními obyvateli území dnešní Chile byly před 10.000 lety indiánské kmeny, které osídlili úrodné oblasti v údolích v blízkosti pobřeží na západě, omývaného Tichým oceánem. V 15. století přišli na toto území Inkové a obsadili jeho severní část. V jižní části území v té době žili Mapučové. Počátkem 16. století území objevili Španělé, kteří násilím šířili křesťanství, jazyk a zvyky avšak jižní část území, kde sídlili Mapučové se jim nepodařilo dobýt až do roku 1540. I po této době až do roku 1683, kdy bylo zrušeno otroctví, kladlo původní obyvatelstvo Mapučů silný odpor, který vyústil v mnoha povstání. Roku 1818 byla vyhlášena nezávislá Chilská republika. Na konci 19. století chilská vláda upevnila svoji moc na jihu země a potlačila vzdor národa Mapučů. V témže století propukla Pacifická válka, z níž Chile vyšlo jako vítěz a přičlenilo si k svému území část území Peru a Bolívie a Bolívie tak ztratila svůj přístup k pobřeží. Na konci 19. století vypukla v zemi občanská válka a od té doby až do roku 1932 prošla země nestabilitou a vystřídalo se zde několik vlád. Poté prošla země několika desetiletími demokracie, kterou ukončil až vojenský převrat a Pinochetova diktatura. Od roku 1989 do roku 2006 vládla zemi křesťanská demokracie. V roce 2006 zvítězila ve volbách socialistická strana a prezidentkou se poprvé od vzniku Chile stala žena.

95% obyvatelstva tvoří běloši a mestici, potomci Evropanů (převážně Španělů) a Indiánů. Pouze 5% obyvatelstva tvoří původní indiánské etniky, převážně Mapučové. Nejrozšířenějším náboženstvím ve státě je křesťanství, 70% obyvatelstva jsou katolíci, 15% evangelíci. Zbytek tvoří ostatní evropská náboženství a domorodá náboženství.

Povrch země je různorodý, východní hranici tvoří horský masiv Andy, při východním pobřeží se rozkládá horský masiv Cordillera de la Costa, který uzavírá na severu největší poušť jihoamirického kontinentu Atacama. Střední část území tvoří Velké Chilské údolí. nejvyšší horou Chile je Ojos del Salado (6.880 m). na území Chile se nachází 33 národních parků, které zabírají 12% rozlohy státu. nejstarším národním parkem je Vincente Pérez Rosales, který byl vyhlášen v roce 1926. K nejvýznamnějším parkům patří Torres del Paine v Patagonii a Rapa Nui (Velikonoční ostrov). Přestože Chile má celý jih a západ lemovaný pobřežím omývaným Tichým oceánem jsou jeho pláže využívány především pro slunění a opalování, protože vody oceánu jsou velmi studené díky vlivu Humboldtova proudu a na mnoha plážích jsou buď velké vlny nebo neviditelné a o to nebezpečnější spodní mořské proudy.

Podnebí je v různých oblastech země velmi odlišné. Na severu území, v oblasti pouště Atacama je horké a vlhké podnebí, střed země má podnebí optimální, v zimě cca 10 st.C a v létě cca 28 st.C, oblast Patagonie a souostroví Ohňová země má již znaky chladného a vlhkého arktického podnebí s celoročními studenými větry. Velikonoční ostrov se nachází v subtropickém pásmu s příjemnými teplotami v létě cca 28 st.C. Ve vysokohorských oblastech, kde některé vrcholky překračují hranici šest tisíc metrů je chladné počasí s letními teplotami 4-6 st.C a zimními teplotami až do mínus 40 st.C.

Patagonie

Rozsáhlé území Patagonie se nachází na jihu jihoamerického kontinentu. Patagonii objevil jako první Evropan v roce 1519 F.Magalhaes. Jeho západní část patří Chile, východní většinová část patří Argentině. Chile a Argentina spolu neustále vedou spory o detailní průběh státní hranice, protože hraniční smlouva, uzavřená roku 1881 je nedostačující a v mnohých místech hranice nekonkrétní. Území Patagonie, patřící Chile dominují Andy s mnoha činnými vulkány, součástí tohoto území je i národní park Torres del Paine. Na argentinské části území Patagonie převládá suchá náhorní planina vystřídaná ledovci a velkými jezery Viedma s rozlohou 1.088 km2 a Lago Argentino s rozlohou 1415 km2, součástí tohoto území je i národní park Los Glaciares. Oblast jižní Patagonie představuje klimatický extrém. Přestože území leží v mírném pásmu pohybují se zde teploty v létě mezi 6-8 st.C a v zimě klesají až na mínus 40 st.C, větry dosahují více jak 100km/hod. a vichřice trvají i několik dní. Tomuto místu se ne neprávem říká „konec světa“.

Torres del Paine

Národní park rozkládající se na 1.800 km2 chilského území Patagonie je od roku 1978 biosférickou rezervací UNESCO. Dominantou parku jsou bizardní žulové věže Torres del Paine, tyčící se kolmo do výše 3.050 m. Jehou součástí jsou travnaté stepi, jezera s vodou z ledovců, soutěsky, peřeje a vodopády. Park je vyhlášený svojí ojedinělou florou i faunou.

Ohňová země

Souostroví Ohňová země, oblast Tierra del Fuego, s rozlohou 76.000 km2 patří k Patagonii a nachází se mezi Magalhaesovým a Drakeovým průlivem. Největším ostrovem souostroví je Isla Grande, jehož severní část je plochá a travnatá, jižní část je hornatá s četnými jezery. Původně bylo souostroví osídleno indiánskými kmeny Ona, Haush a Yaghan. Indiánský kmen Yaghanů zde zapaloval ohně jako formu dorozumívání na dálku. Tyto ohně spatřili první Evropané vedení F.Magalhaesem na přelomu roku 1519 a 1520 a právě podle těchto ohňů dali souostroví jméno.Klima souostroví je chladné a větrné. Území souostroví patří ze 70% Chile a ze 30% Argentině.

Isla de Pascua (Velikonoční ostrov)

Ostrov vulkanického původu, o rozloze 117 km2, leží v Tichém oceánu cca 3.800 km západně od pobřeží Chile na obratníku Kozoroha. 70% obyvatelstva je polynéského původu. Tito obyvatelé nazývají ostrov „Rapa Nui“ či „Te Pito o te Henua“ (v překladu „Pupek světa“). Jméno ostrova – Velikonoční ostrov – bylo dáno ostrovu roku 1722 J.Roggeveenem, prvním evropským objevitelem ostrova, který zde přistál o velikonočním neděli a dle toho ostrov pojmenoval. K Chile byl ostrov připojen v roce 1888 po vyhrané Pacifické válce. Ostrov tvoří tři vzájemně propojené vyhaslé vulkány Maunga Terevaka (506 m), Maunga Pu A Katiki (400 m) a Rano Kau (410 m). Ve vnitrozemí naleznete lávová pole, pobřeží lemují lávové jeskyně a strmé až 300 m vysoké útesy. Na ostrově je jediná písečná pláž Anakena, která se nalézá v severní části ostrova. Ostrov se nachází v subtropickém pásmu s teplotou v létě cca 28 st.C. Velikonoční ostrov je známý svými záhadami – dřevěnými tabulkami „rongo-rongo“, obřími kamennými sochami „moai“, vytesanými se sopečného kamene, kterých nalezneme na ostrově 1000, dřevěnými sochami s vystouplými žebry „moai Kavakava“ či doškovými domy s tvarem a půdorysem převráceného člunu „Hare paenga“. 120 obřích kamených soch „moai“ se nachází na svazích kráteru a přímo v kráteru Rano Raraku.

Atacama

Nejsušší poušť světa (Puna de Atacama) se táhne podél tichomořského pobřeží od jižní hranice Peru do severních oblastí Chile, v celkové délce 1000 km. Je to úzký pás, který však místy zasahuje až 100 km hluboko do vnitrozemí k úpatí And, do nadmořských výšek 5000 metrů. Poušť je mozaikou písků, slanisk a lávových proudů, s enklávami, kde nepršelo už stovky let. Poušť Atacama rovněž charakterizují extrémní teplotní výkyvy, od 0 °C v noci po +50 °C ve dne, které se významně podílejí na intenzívním zvětrávání hornin. Atacama je pro svůj vzhled často nazývána „měsíční krajinou“.