Světová výstava EXPO 2010 v Šanghaji v Číně, jejímž heslem je „Lepší město – lepší život“, začala velkolepou multimediální show a megaohňostrojem již 30.04. ač první otevírací den pro veřejnost byla až sobota 01.05. Výstava bude probíhat 6 měsíců do 30.10., expozice zde předvede 189 zemí světa a 57 mezinárodních organizací na výstavní ploše o rozloze 5,3 km2, očekávaná návštěvnost je 70 miliónu osob.

Příprava světové výstavy si vyžádala investici 58 miliard dolarů, to EXPO 2010 v Šanghaji vyneslo na první příčku – jedná se o největší a nejdražší EXPO v historii a expozicí se ho účastní nejvíce zemí za 159 let historie této akce. Vzhledem k tomu, že Čína s touhou ohromit svět pojala velkoryse a velkolepě jak přípravu, tak organizaci a průběh, pozměnila Šanghaj, největší čínské město, kvůli výstavě svoji tvář – kompletně zrekonstruována byla historická čtvrť na mořském pobřeží, zmizely továrny, bytové budovy musely ustoupit výstavbě pavilonů.

Logo výstavy tvoří tři postavičky držící se za ruce, symbolizující obraz celého lidstva. Maskotem výstavy je modrá postavička jménem Chajpao, která je ztělesněním hlavních charakterů čínské kultury a výstavy EXPO.

Český pavilon slaví historický úspěch

Čínská média informovala o tom, že český pavilon, nazvaný Česká republika – perla civilizace, patří svou expozicí mezi nejzajímavější. Mezi dominantní exponáty české expozice patří obří kapka z ryzího zlata ve skleněné krychli, nazvaná LacrimAu, symbolizující lidské slzy a zlato jako symbol emocí a moci, reliéfy zpod sochy Jana Nepomuckého, které byly přivezeny z Karlova mostu z Prahy, jako symbol štěstí, které jsou prezentovány mottem „přijďte si sáhnout pro štěstí“ a v neposlední řadě postavený kus Karlova mostu s výhledem na Hradčany. Svůj podíl na návštěvnosti má zajisté i kreslená postavička krtečka, loutky Hurvínka, Máničky a Spejbla, které jsou oblíbeny nejen u českých, ale i u čínských dětí, a tudíž jdou jejich figurky v českém obchodě velice na odbyt. Český národní den, kterým bylo pondělí 17.5., vyvrcholil večerním představením baletu Národního divadla.

Českou expozici na výstavě EXPO 2010 v Šanghaji shlédlo za měsíc květen, první měsíc výstavy, už více jak milion lidí. Denní návštěvnost české expozice se vyšplhala na 37 tisíc, přičemž plánovaná kapacita je 30 tisíc návštěvníků. Česká republika tak hravě poráží v návštěvnosti většinu vystavujících států. Doposud se zdá, že letošní světová výstava bude pro Čechy jednou z nejúspěšnějších v historii. Čína již projevila zájem o koupi českého pavilonu a jeho přemístění po skončení výstavy do města v blízkosti Šanghaje. O této možnosti začala probíhat jednání mezi čínskou stranou a generálním komisařem české účasti p.Stehlíkem. Součástí prodeje by však nebyly reliéfy zpod sochy Jana Nepomuckého, které by se po skončení výstavy opět vrátily na své místo na Karlův most do Prahy. Před případným prodejem české expozice musí být však tato podle zákona nabídnuta českým státníminstitucím, teprve poté, kdy tyto neprojeví zájem se prodejem může zabývat vláda.

Vyhledávané pavilony

Čínský pavilon je impozantní a vévodí celému výstavišti, zaujímá obrovskou plochu 60 000 m2, což je dvojnásobná rozloha monackého knížectví. Expozice patří mezi nejnavštěvovanější na výstavě. Jedním z důvodů je i skutečnost, že Číňané chtějí shlédnout především pavilon své země.

Britský pavilon, přezdívaný „Pampeliška“, rozložený na ploše 6 000 m2, je jedním z nejpopulárnějších. Expozice je vytvarovaná z 60 000 tenkých transparentních tyčí z optických vláken, na jejichž koncích jsou světelné diody. Tato architektura působí dojmem „vlasů“ ve větru, kdy vítr dodává pavilonu dynamický efekt, neboť jeho „vlasy“ se mírně pohybují, vytváří neotřelé světelné efekty a rozehrávají barevnou show. Vzhled pavilonu lze naprogramovat a každým den měnit. Uvnitř expozice se rozkládá obří digitální plátno.

V každodenním obležení návštěvníků je i nádherný španělský pavilon, zaujímající rozlohu 8 000 m2, postavený ve stylu Salvadora Dalí, španělského surrealistického umělce, který vynikal extrémními názory, jedinečným pohledem na svět a nezapomenutelným, vždy rozporuplně přijímaným, uměním.

Elegantní francouzská expozice nabízí možnost romantické svatby ve stylu „a la Francais“, kterou již v prvních patnácti dnech května absolvovalo 34 párů. Průměrná návštěvnost tohoto pavilonu je jednou z nejvyšších – 70 tisíc osob denně. Za jednoduchým vzhledem se skrývá ohromný rozpočet 50 milionů EUR. Expozice ve stylu velké francouzské zahrady obklopené vodou, rozkládající se na ploše 8 000 m2, vytváří dojem jako by plavala. Pavilon je ukázkou energetické úspornosti i nejnovějších technologií, využívá recyklované materiály a postupy šetrné k prostředí.

Švýcarský pavilon má design technologické hračky, která tuto zemi prezentuje jako stát sledující dokonalost, inovaci a vysokou životní úroveň. Nejsofikovaněji se tento záměr odrazí na stěnách pavilonu, které jsou vyrobeny ze sojových vláken a po demolici expozice se do dvou týdnů bez odpadu rozloží v zemi.

Italský pavilon ve stylu „la dolce vita“ má zajímavou architekturu, která je inspirována stolní hrou mikado, nazývanou v Itálii „šanghaj“. Expozice je sestavená z 20 variabilně smontovaných modulů a tvar pavilonu se tak v průběhu výstavy může měnit podobně, jako se mění rozložení hůlek u hry. V pavilonu naleznete i originál obrazu Michelangela.

Inovativní architekturu shlédnete v německém pavilonu s rozlohou 6 000 m2, který se pyšní zvlášností – sám vyrobí energii, kterou spotřebuje. Těžištěm expozice je kónický prostor, který najednou pojme 750 návštěvníků. V dalších třech proměnlivých výstavních halách budou k vidění projekty na revitalizaci hamburského přístavu.

Výrazně malou plochu zabírá lucemburská expozice – na ploše 1 300 m2 se rozkládá struktura z oceli, dřeva a skla, připomínající vzhledem středověké opevnění utopené v zeleni. Všechny použité materiály jsou recyklované. Pomocí satelitu se do pavilonu přenáší rozmanitá kulturní vystoupení z Lucemburgu.

Jedinečným konceptem je nizozemský pavilon . Není totiž pouhým pavilonem, ale představuje celou ulici. Expozice je nazvaná „ulička štěstí“ a představuje život v zemi a inovativní technologie, kde představuje nejen umělecké artefakty, ale také exponáty předvádějící filtraci mořské vody či využívání větrné energie.

Mottem kanadské expozice je ochrana životního prostředí. Pavilon ve tvaru javorového listu leží na ploše 6 000 m2. Na designu i náplni se podílel světově proslulý špičkový Cirque du Soleil, jehož divadelníci a akrobati zajišťují program.

Australský pavilon skládající se ze tří samostaných částí pokrytých zvlněnou okrovou fasádou nabízí interaktivní expozici, multimediální show v divadelním sále s kapacitou 1 000 míst, živá vystoupení a také ochutnávku australské kuchyně a vína.

Expozice Nového Zélandu je vyprávěním moderní varianty tradičního maorského příběhu o stvoření lidí. Mottem pavilonu je hledání rovnováhy mezi městem a přírodou. Expozice je rozložena na malém prostoru 2 000 m2.

Kátmandu – hledání duše města, bádání, meditace – tak zní téma nepálského pavilonu , který uchvátí svojí nadčasovou uklidňující architekturou.

Nejnákladnějším pavilonem by se dal nazvat pavilon Saudské Arábie , který nabízí filmové plátno o velikosti čtvrtiny fotbalového hřiště.

„Expo pasy“

Bez ohledu na věk Číňané podlehli malým knížečkám tzv. Expo pasům, které skutečně připomínají cestovní pasy. Do nich sbírají razítka z jednotlivých pavilonů a expozic. Expo pasy jsou jedním z nejoblíbenějších suvenýrů výstavy.