main1

Fidži (Fiji)

  • : Function ereg() is deprecated in /mnt/swraid/data/k/kvalitni-dovolena.cz/www/includes/file.inc on line 895.
  • : Function ereg() is deprecated in /mnt/swraid/data/k/kvalitni-dovolena.cz/www/includes/file.inc on line 895.
  • : Function ereg() is deprecated in /mnt/swraid/data/k/kvalitni-dovolena.cz/www/includes/file.inc on line 895.
  • : Function ereg() is deprecated in /mnt/swraid/data/k/kvalitni-dovolena.cz/www/includes/file.inc on line 895.
  • : Function ereg() is deprecated in /mnt/swraid/data/k/kvalitni-dovolena.cz/www/includes/file.inc on line 895.
  • : Function ereg() is deprecated in /mnt/swraid/data/k/kvalitni-dovolena.cz/www/includes/file.inc on line 895.
  • : Function ereg() is deprecated in /mnt/swraid/data/k/kvalitni-dovolena.cz/www/includes/file.inc on line 895.

Souostroví Fidži, oficiálním názvem „Republic of the Fiji Islands“, s rozlohou 18.270 km2, leží v Tichém oceánu, v Oceánii. Jeho nebližšími sousedy jsou 800 km západně Vanuatu, 700 km severovýchodně Samoa a 500 km východně Tonga. Souostroví je vzdáleno cca 1.000 km od Nové Kaledonie a 2.600 km od Austrálie.

Souostroví se kládá z 332 ostrovů, většiny neobydlených a cca třetiny obydlených. Hlavními ostrovy jsou Viti Levu a Vanua Levu. Významnými odlehlejšími ostrovy jsou Taveuni, Kadavu, Rotuma a Lau. Hlavním městem souostroví je město Suva, které se nachází na největším ostrově souostroví Viti Levu. Fidži je státním zřízením vojenská junta. Úředním jazykem je angličtina, obyvatelstvo hovoří fidžijštinou (polynéský jazyk s mnoha dialekty, kde oficiálním standardem je Bau-fidžijština) a hindštinou. Fidži patří k nejrozvinutělším státům Oceánie. Na ostrovech Viti Levu a Vanua Levu se nacházejí ložiska zlata, stříbra a mědi.

Souostroví bylo osídleno prvními obyvateli, kteří připluli z jihovýchodní Asie, cca před 3. tisíci lety. V roce 1643 objevil ostrovy první Evropan, mořeplavec holanského původu A.Tasman. Natrvalo se Evropané usadili na některých ostrovech až na počátku 19. století. V roce 1874 byly ostrovy kolonizovány Brity a přešly pod britskou správu. V roce 1970 získalo souostroví nezávislost. Od roku 1987 proběhlo v zemi několik převratů, které měly za následek silnou emigraci Indské populace.

Obyvatelstvo se vyznačuje dvěma silnými etnickými skupinami, kde Fidžijci, hovořící fidžijštinou (potomci Polynésanů a Melanésanů) tvoří 57% populace a Indofidžijci, hovořící hindštinou (potomci Indů, Britů a původního obyvatelstva) tvoří 38% populace. 3,5% obyvatelstva ostrovů tvoří Číňané, Evropané a různé etnické menšiny. 1,5% tvoří domorodci z ostrova Rotuma, Rotumané, jejichž kultura a tradice jsou daleko více spjaty s ostrovy Tonga a Samoa než-li s ostatními ostrovy Fidži, a kteří hovoří speciálním dialektem polynéského jazyka – rotumanštinou. Na ostrovech převládá z náboženství křesťanství, které vyznává cca 52% obyvatelstva, 38% populace vyznává hinduismus, 8% Islám, zbylá procenta se dělí mezi sikhskou a ahmadinskou víru a místní etnická náboženství.

Ostrovy jsou vulkanického nebo korálového původu. Jejich povrch je zvlněný či hornatý, pokrytý tropickým deštným pralesem, na závětrných stránách savanami. Nejvyšší horou souostroví je vyhaslá sopka Tomanivi (1.323 m). Při pobřeží se nacházejí háje kokosových palem.

Souostroví Fidži leží v tropickém pásmu jižní polokoule. Horké a vlhké počasí s malými teplotními rozdíly lze rozdělit do dvou období: období s větším množstvím srážek od listopadu do března, kde leden je nejteplejším měsícem, a s průměrnou teplotou 29 st.C. a teplotou moře cca 27 st.C. V tomto období hrozí ostrovům cyklóny. Druhým obdobím je sušší období od dubna do října s průměrnými teplotami 26 st.C. a teplotou moře cca 25 st.C.

Viti Levu

Největší ostrov souostroví, s rozlohou 10.388 km2. Jeho povrch je hornatý, pokrytý lávou, porostlou tropickým deštným pralesem a savanami. Od severu na jih je ostrov rozdělen horským masivem s nejvyšší horou – vyhlaslým vulkánem Tomanivi (1.323 m). Východní část ostrova je návětrná s častými srážkami, západní část je sušší a nalezneme zde rozlehlé plantáže cukrové třtiny. Podle místní tradic byl tento ostrov obydlen jako první ze souostroví, melanézskými osadníky, kteří založili nejstarší fidžijskou osadu Viseisei.

Vanua Levu

Původním názvem „Santalový ostrov“, je druhým největším ostrovem souostroví, s rozlohou 5.587 km2. Je vzdálen 64 km severně od ostrova Viti Levu. Hlavní část ostrova má tvar protáhlého trojúhleníku, na jehož nejsevernějším bodu se nachází mys Udu, který je zároveň nejsevernějším bodem souostroví. Ostrov je obklopen korálovými útesy. Jeho povrch je kopcovitý, porostlý bujnou tropickou vegetací. Jižní návětrná část ostrova má mnohem více srážek než-li část severní. V severní, sušší části ostrova se rozkládají plantáže cukrové třtiny, kopry a háje kokosových palem. Název „Santalový ostrov“ byl odvozen od těžby santalového dřeva v zátoce Bua.

Taveuni

Je třetím největším ostrovem souostroví, s rozlohou 435 km2 a je vzdálen od ostrova Vanua Levu 6,5 km východně. Ostrov vulkanického původu má doutníkový tvar a hornatý povrch. Vulkanické pohoří se táhne po celé délce ostrova a je pokryto bujnou tropickou vegetací a bohatou květenou, pro kterou je ostrov nazýván „ostrovní zahradou“. V sopečném kráteru ve výšce 800 m se nachází jezero Tagimaucia. Na ostrově se nachází nejznámější fidžijské vodopády Bouma Falls a dvě přírodní rezervace Ravilevu Nature Preserve a Tavenui Forest Preserve. Východní strana ostrova je návětrná s velkým množstvím srážek, západní závětrná strana je sušší. Proslulými lokalitami pro potápění jsou útedy Vuna a Duhový útes. Kolem ostrova jsou rozmístěny další známé potápěčské oblasti a to ostrovy Qamea a Matagi s jejich okolními útesy.

Kadavu

Je čtvrtým největším ostrovem souostroví, s rozlohou 411 km2. Ostrov je téměř rozdělen úžinou Namalata Isthmus na dva. Úžina spojuje zátoku Namalata na severu s přístavem Galoa na jihu. Povrch ostrova je hornatý s bujnou tropickou vegetací, 75% ostrova pokrývá původní deštný prales, kde naleznete endemické druhy ptáků. Tento ostrov je jednou z nejméně rozvinutých oblastí na Fidži a nejsou zde žádné banky. Turismus teprve začíná být populární díky lokalitám vhodným k potápění.

Rotuma

Ostrov Rotuma, s rozlohou 43 km2 patří k souostroví Fidži, ale díky místní správě má větší míru nezávislosti nežli ostatní fidžijské oblasti. Rotumská kultura je více spjata s polynézskými ostrovy Tonga a Samoa než s ostatními fidžijskými ostrovy. Díky polynézskému vzhledu a odlišnému jazyku představují Rotumané rozeznatelnou menšinovou etniku v souostroví. Ostrov vulkanického původu má hornatý povrch, který je pokryt tropickým deštným pralesem.

Lau

Řetězec cca stovky ostrovů, ostrůvků a korálových útesů, z nichž velká většina je neobydlena se rozprostírá na rozloze 487 km2. Většina ostrovů na severu je vulkanického původu, zatímco ostrovy na jihu jsou korálového původu. Povrch ostrovů sopečného původu je převážně hornatý, korálové ostrovy jsou spíše plošší. Lau se nachází na pomezí melanéského Fidži a polynéské Tongy a je tedy místem setkání dvou odlišných kultur.