main1

Jordánsko - nejen Mrtvé moře

  • : Function ereg() is deprecated in /mnt/swraid/data/k/kvalitni-dovolena.cz/www/includes/file.inc on line 895.
  • : Function ereg() is deprecated in /mnt/swraid/data/k/kvalitni-dovolena.cz/www/includes/file.inc on line 895.
  • : Function ereg() is deprecated in /mnt/swraid/data/k/kvalitni-dovolena.cz/www/includes/file.inc on line 895.
  • : Function ereg() is deprecated in /mnt/swraid/data/k/kvalitni-dovolena.cz/www/includes/file.inc on line 895.
  • : Function ereg() is deprecated in /mnt/swraid/data/k/kvalitni-dovolena.cz/www/includes/file.inc on line 895.
  • : Function ereg() is deprecated in /mnt/swraid/data/k/kvalitni-dovolena.cz/www/includes/file.inc on line 895.
  • : Function ereg() is deprecated in /mnt/swraid/data/k/kvalitni-dovolena.cz/www/includes/file.inc on line 895.

Jordánsko, oficiálním názvem „Jordánské hášimovské království“, s rozlohou 92 300 km2, leží na Arabském poloostrově. Jeho sousedy jsou Izrael, na severovýchodě Sýrie, na východě Irák, na jihu Saudská Arábie. Jordánsko je státním zřízením konstituční monarchií. Úředním jazykem je arabština, část obyvatelstva se domluví také anglicky. Hlavním městem země je město Ammán, ležící na severozápadě země v nadmořské výšce 780 m n.m. Jordánsko je členem Ligy arabských států. V zemi jsou naleziště fosfátů a ropy.

Doklady o obyvatelstvu na území dnešního Jordánska pocházejí z 9 století př.n.l., kdy toto území osidlovali postupně Asyřané, Babyloňané, Peršané a Seleukovci. V roce 64 př.n.l. se toto území stalo součástí Římské říše. V 7. století obsadili území Arabové a od této doby se zde začal šířit islám. Ve 12. století vstoupili na území Křižáci a proběhlo několik vojenských střetů mezi nimi a Araby, avšak Křižáci byli z tohoto území vytlačeni. Od 16.století až do konce první světové války spadalo území dnešního Jordánska pod Osmanskou říši. V první světové válce se se na území Mezopotámie, která spadala také pod Osmanskou říši, vylodili Britové a obsadili jej. Po válce Britové získali oblast Iráku, oblast Palestiny a Jordánska. Na tomto území vytvořili v roce 1921 britský protektorát, tzv. Emirát Transjordánsko (nebo-li Emirát Zajordánsko), jehož hlavním městem byl Ammán, nynější hlavní město Jordánska. Britové zde ustanovili monarchili pod vládou Hášimovců. Nezávislost získal Emirát Transjordánsko až v roce 1946, kdy tuto nezávislost potvrdila Velká Británie tzv. londýnskou smlouvou. Tento rok bylo vyhlášeno Transjordánské hášimovské království. Toto království se o dva roky později zúčastnilo války s nově vzniklám Izraelem. Touto válkou získalo království západní území za řekou Jordán a v roce 1949 se přejmenovalo na Jordánské hášimovské království. Hlavou státu zůstal král Abdalláh, byl mu však změněn titul na krále Jordánska. Po jeho smrti v roce 1951 na jeho místo nastoupil jeho syn Tatal. Pro nemoc však již po roce abdikoval a králem se stal jeho syn Husajn. Husajn byl nejznámějším jordánským panovníkem,který se významným způsobem zasadil o přijetí izraelsko-jordánské mírové smlouvy v roce 1994. Po jeho smrti nastoupil v roce 1999 jeho syn Abdullah II. Všichni králové ode dne nezávislosti jsou znázorněni na jednotlivých bankovkách jordánské měny (jordánského dináru).

Obyvatelstvo země tvoří z 98% Arabové, zbylé obyvatelstvo se skládá převážně z palestinských uprchlíků a jejich potomků, kteří do země emigrovali od roku 1948 do roku 1967, v dobách arabsko izraelských válečních konfliktů. Většina populace, cca 92%, vyznává sunnitský islám. Cca 6% populace je křesťanské víry, převážně pravoslavní a římští katolíci. Zbylá 2% tvoří šíité a drúzové. Přes 50% veškerého průmyslu v zemi je soustředěno v hlavním městě Ammánu, které je zároveň i bankovním centrem země. Jediným přístavem ležícícm na břehu Rudého moře je město Akaba. V městě Zarká, které je druhým největším městem státu se nalézá ropná rafinerie.

Povrch území na východě pokrývají ze tří čtvrtin pouště a polopouště. Západní břehy lemují vápencové kopce, v některých místech vysoké 900 m. Území Jordánska je součástí Velké příkopové propadliny, která se táhne až na jih do Akabského zálivu. Právě v Akabském zálivu patří Jordánsku 20 km dlouhé pobřeží. Na jihu území leží nejvyšší hora Džabal Ram (1.754 m). Směrem k severu se postupně kopcovitá krajina mění nakamenitou poušť. Největší řekou je řeka Jordán, která protéká Jordánským údolím a vlévá se do Mrtvého moře. V Jordánsku jsou pouze 4% země vhodné pro zemědělství a cca 8% pro pastevectví, kterým se zabývají kočovní beduíni. Hlavními zemědělskými produkty jsou rajčata, olivy, tabák, citrusy a pšenice. Podnebí je na západě území středomořské, na východě pouštní. Na celém území je rozdílná teplota i klimatické podmínky, kdy výrazně tepleji je v oblasti Mrtvého moře a na pobřeží Rudého moře. V hlavním městě Ammánu se teplota pohybuje v zimních měsících okolo 10 st.C a v letních měsících okolo 25 st.C.

Skalní město Petra

Město Petra (v překladu „skála“) je v Bibli pojmenováno „Selá“. Arabové toto místo nazývají „Mojžíšovo údolí“. Skalní město, vytesané do pískovcových skal, se nalézá v dokonale krytém místě, kde se setkávají tři údolí. Bylo založeno cca ve 3 stol. př.n.l. jako hlavní město království Nabajetců. Město dosáhlo největšího rozkvětu v 1 století př.n.l. V 6. století n.l. území postihla dvě zemětřesení, která byla příčinou jeho opuštění. Dále jej obývali pouze beduíni, kteří jej skrývali před světem. První Evropan, který skalní město v roce 1812 objevil, byl švýcarský cestovatel Johan Ludwig Burckhardt, který cestoval ze Sýrie v přestrojení za Araba. V roce 1985 bylo skalní město Petra zařazeno na seznam světového dědictví UNESCO. V roce 2007 bylo skalní město Petra vyhlášeno jako nový div světa.

Wádí Rum

Pouštní krajina s načervenalým pískem, nalézající se v údolí po nejvyšší horou Džabal Ram s původními nabatejskými ruinami a reliéfy ve skalách. Kde je možné vidět i značky beduínských karavan

Mrtvé moře

Moře, s rozlohou 1050 km2, se rozkládá v Jordánském údolí mezi Izraelem a Jordánskem. Jeho maximální hloubka činí 380 m, délka 67 km a šířka 18 km. Název „Mrtvé moře“ pochází z arabštiny, v hebrejštině je toto moře pojmenováno „Moře soli“. Toto moře je vlastně bezodtoké slané jezero, nacházející se 420 m pod hladinou světového oceánu a je tak nejníže položeným slaným jezerem na světě a také nejníže položeným odkrytým místem zemského povrchu. Jeho salinita dosahuje je 10x větší než salinita Středozemního moře, činí 35%, je tedy nevhodné pro jakýkoliv život. Jeho největším přítokem je řeka Jordán, ústící do moře ze severu. Břehy moře jsou na severu a jihu rovinnaté, převážně pusté s vyjímkou několika oáz a turistických resortů. Na západě a východě jsou břehy srázné a skalnaté. Mrtvé moře je vyhledáváno turisty z celého světa, neboť vysoká mineralizace a salinita vody je léčivá pro kožní onemocnění včetně lupenky. Díky vysoké salinitě je zde vyšší hustota vody, která nadnáší tak, že není třeba plavat.