main1

Kazachstán

  • : Function ereg() is deprecated in /mnt/swraid/data/k/kvalitni-dovolena.cz/www/includes/file.inc on line 895.
  • : Function ereg() is deprecated in /mnt/swraid/data/k/kvalitni-dovolena.cz/www/includes/file.inc on line 895.
  • : Function ereg() is deprecated in /mnt/swraid/data/k/kvalitni-dovolena.cz/www/includes/file.inc on line 895.
  • : Function ereg() is deprecated in /mnt/swraid/data/k/kvalitni-dovolena.cz/www/includes/file.inc on line 895.
  • : Function ereg() is deprecated in /mnt/swraid/data/k/kvalitni-dovolena.cz/www/includes/file.inc on line 895.
  • : Function ereg() is deprecated in /mnt/swraid/data/k/kvalitni-dovolena.cz/www/includes/file.inc on line 895.
  • : Function ereg() is deprecated in /mnt/swraid/data/k/kvalitni-dovolena.cz/www/includes/file.inc on line 895.

Kazachstán, oficiálním názvem „Republika Kazachstán“, s rozlohou 2.717.300 km2, je vnitrozemským státem, který se rozkládá na území dvou kontinentů a to ve střední Asii a na malé části východní Evropy. Jeho sousedy jsou na severu a severozápadě Rusko, na východě Čína, na jihu Turkmenistán, Uzbekistán a Kyrgyzstán. Jeho jihozápadní pobřeží je omýváno vodami Kaspického moře. Státním zřízením je Kazachstán republikou. Hlavním městem je město Astana. Kazachstán se člení na 17 oblastí. Úředním jazykem je kazachština a ruština.

Území dnešního Kazachstánu bylo osídleno již v době kamenné. V období středověku vedla přes toto území tzv. Hedvábná stezka, která spojovala západní a východní kulturu a poskytovala možnost obchodního spojení národů sídlících na území Evropy s Mongolskem a Čínou. Od 13. století patřilo území pod Čingischánovu říši, tzv. Mongolskou říši. V 16. století zde vznikl velký Kazašský chanát. V 17. století obsadili většinu dnešního území Kazachstánu Džungarové. V 19. století ovládlo Carské Rusko střední Asii a od roku 1846 se Kazachstán stal součástí Carského Ruska. V roce 1919 se stalo součástí SSSR, kdy ze země odešlo více jak 300 tisíc obyvatel do Číny. V roce 1925 vznikla autonomní republika Kazachstán, avšak v roce 1936 byla na popud SSSR přejmenována na Kazašskou sovětskou socialistickou republiku. V místních stepích bylo SSSR vybudováno mnoho pracovních táborů pro politické vězně. V roce 1991 vyhlásil Kazachstán nezávislost a stal se členem Společenství nezávislých států.

Obyvatelstvo je, díky své historii a v neposlední řadě díky různorodé populaci v pracovních táborech za doby, kdy byl Kazachstán součástí SSSR, složeno z mnoha etnik. 59% obyvatelstva jsou Kazaši, 26% tvoří Rusové, 3% Ukrajinci, 3% Uzbekové a 1,5% Němci. Zbylá procenta se dělí mezi různé národy z bývalého SSSR. Většina obyvatelstva, 70%, vyznává islám, 28% populace jsou pravoslavní křesťané a 2% evangelíci. Kazachstán má velké zdroje nerostného bohatství a to ropy, černého uhlí, železa a jiných.

Povrch země je velmi rozmanitý, většinu zaujímají nížiny a plošiny, pokryté stepí, pahorkatina a bezodtoké polopouště. Na jihovýchodě se rozprostírá Karagijská proláklina, kde nalezneme nejnižší bod státu: - 132 m. Na jihozápadě se rozprostírá Kaspické moře. Na východě leží Kaspická nížina, ohraničená plošinami Mangystau a Ustjurt a Mugodžarskými vrchy. U hranic s Uzbekistánem nalezneme poušť Kyzylkum. Střední část území pokrývá Turgajská plošina a Kazašská plošina, z níž vystupuje pohoří Karakaly s nejvyšší horou 1.565 m, a také rozlehlé bezodtoké polopouště. Severně od Kazašské plošiny se táhnou úrodné Išimské a Kulundinské stepi, směrem na jih se rozkládá pustina Betpak Dala (v překladu „Hladová step“). V západní části Kazašské plošiny se rozprostírá jezero Balchaš, jehož jedna část je sladkovodní a druhá má slanou vodu. Na severovýchodním lesostepním území Kazachstánu se nachází stovky drobných jezer a říček. Mnoho jezer v zemi je záplavových a deltových, jejich hladiny kolísají podle sezón a jejich obrysy se výrazně mění. V suchých letech mnohá z nich vysychají nebo se přeměňují na slaniska.

Kaspické moře

Kaspické moře je vlastně největší vnitrozemské jezero světa s rozlohou 376.000 km2, které však splňuje atributy jezera i moře. Průměrná hloubka činí 184 m, maximální hloubka je 1.025 m. Pobřeží není příliš členité, avšak nachází se zde pět národních parků, dva leží na území Ruska, Astrachaňský a Dagestánský, v Turkmenistánu Krasnovodský národní park a v Azerbajdžánu dva, Kyzyladžský a Širvanský. Při pobřeží, převážně v jeho severní části, je rozloženo cca 50 ostrovů. V Kaspickém moři panuje cyklonální cirkulace vody, která je důsledkem přitékajích řek a převládajících větrů. Flora a fauna není zastoupena mnoha druhy.

jezero Balchaš

Jezero Balchaš nebo-li Balchašské jezero s rozlohou 18.200 km2 se rozkládá na východě Kazachstánu ve střední Asii v nadmořské výšce 341 m. Je bezodtokým jezerem tvaru protáhlého oblouku. Jeho pobřeží je členité s množstvím poloostrovů, zálivů a zátok. Největšími ostrovy na jezeře jsou Basaral a Tasaral. Jezero Balchaš je světovým unikátem, neboť obě jeho části, které jsou spojeny mělkým a 3,5 km širokým průlivem Uzynaral, se výrazně liší měrou slanosti své vody. Východní část jezera má slanou vodu se stupněm slanosti 7% , která je průzračná s tyrkysově modrou barnou přecházející do tmavě modré. Západní část jezera je sladkovodní, stupeň slanosti je pouhých 0,5%, je však kalnější s žlutošedou barvou. Fauna i flora jezera je bohatá.

poušť Kyzylkum

Poušť Kyzylkum (v překladu „červená poušť“), s rozlohou 298 000 km2, je jedenáctou největší pouští světa. Rozprostírá se ve střední Asii na území dvou států Kazachstánu a Uzbekistánu. Parva písku je zde načervenalá, místy červená a díky vysokám denním teplotám většina pouštního porostu usychá a černá.