main1

Kyrgyzstán

  • : Function ereg() is deprecated in /mnt/swraid/data/k/kvalitni-dovolena.cz/www/includes/file.inc on line 895.
  • : Function ereg() is deprecated in /mnt/swraid/data/k/kvalitni-dovolena.cz/www/includes/file.inc on line 895.
  • : Function ereg() is deprecated in /mnt/swraid/data/k/kvalitni-dovolena.cz/www/includes/file.inc on line 895.
  • : Function ereg() is deprecated in /mnt/swraid/data/k/kvalitni-dovolena.cz/www/includes/file.inc on line 895.
  • : Function ereg() is deprecated in /mnt/swraid/data/k/kvalitni-dovolena.cz/www/includes/file.inc on line 895.
  • : Function ereg() is deprecated in /mnt/swraid/data/k/kvalitni-dovolena.cz/www/includes/file.inc on line 895.
  • : Function ereg() is deprecated in /mnt/swraid/data/k/kvalitni-dovolena.cz/www/includes/file.inc on line 895.

Kyrgyzstán, oficiálním názvem „Kyrgyzská republika“, s rozlohou 198.500 km2, se rozkládá ve Střední Asii. Jeho sousedy jsou na severu Kazachstán, na východě Čína, na jihu Tádžikistán a na západě Uzbekistán. Kyrgyzstán je státním zřízením republikou. Úředním jazykem je kyrgyzština a ruština. Hlavním městem země je město Biškek. Stát se dělí na sedm oblastí a to Batkenskou, Džalalabádskou, Issykkulskou, Narynskou, Ošskou, Talaskou a Čujskou. Kyrgyzstán je zakládajícím členem Společenství nezávislých národů.

Doklady o obyvatelstvu na území dnešního Kyrgyzstánu pocházejí z 6. století. Obyvatelstvo vedlo kočovný způsob života, populace se živila hlavně pastevectvím. Ve 13. století území dnešního Kyrgyzstánu okupovala Čingischánova armáda. V 19. století na toto území pronikla armáda carského Ruska a přičlenila jej k ruskému Turkestánu. Část původního obyvatelstva proto emigrovala do Číny. Od roku 1917 byla země nuceně kolektivizována. Tím zanikl tradiční kočovný život původního obyvatelstva. Od roku 1924 bylo území ustanoveno autonomním pod správou sovětského Ruska. V roce 1936 vznikla v rámci SSSR Kyrgyzská sovětská socialistická republika. V této republice tvoří původní Kyrgyzové cca polovinu populace, zbylá část obyvatelstva se skládá z Rusů a Uzbeků. V roce 1990 propukají etnické nepokoje. V roce 1991, po rozpadu SSSR, získal Kyrgyzstán nezávislost. V březnu proběhla v zemi tzv. Tulipánová revoluce, která dala vzniknout nové ústavě, v níž prezident ztrácí podstatnou část svých pravomocí.

Původ obyvatelstva není zcela objasněn. Tato populace patřila do mongoloidní rasy a její původní jazyk byl velmi podobný jazyku Kazašských kmenů. V nynější době tvoří Kyrgyzové 59% z celkového počtu obyvatelstva. 17% Rusové, 14% Uzbeci a o zbylá procenta se dělí Ukrajinci a Němci, kteří přišli do země v období carského Ruska a osídlili hlavně talaskou oblast a Čujskou nížinu. Většina obyvatelstva, 75%, vyznává islám, 20% činí pravoslavní a o zbylých 5% se dělí různá menšinová náboženství. Kyrgyzstán patří k nejméně ekonomicky rozvinutým státům bývalého Sovětského Svazu. Těží se zde ropa, zemní plyn, černé uhlí a rtuť. Na území se nacházejí také malá naleziště zlata. V Kyrgyzstánu hrozí pro turisty největší nebezpečí od policie, která často okrádá turisty při uměle vyvolaných osobních prohlídkách.

Povrch této země je hornatý, sever území pokrývá horské pásmo Ťan Šan, jihozápad Alajské a Zaalajské pohoří.

Většina území, více jak 94% se nachází v nadmořské výšsce nad 1.000 m a 40% rozlohy státu leží v nadmořské výšce nad 3.000 m. Kyrgyzstán patří k zemím s velkým vodním bohatvstvím, na němž jsou závislé i sousední státy. Největší řekou je řeka Naryn, dlouhá 535 km. Jezer a přehradních nádrží je v Kyrgyzstánu cca 750 a jejich celková rozloha dosahuje 3,4% území. Podnebí je zde kontinentální s vysokými rozdíly zimních a letních teplot. Pouze na pobřeží jezera Issykkul je klima podobné přímořským oblastem. Nejnižší teploty bývají v lednu a dosahují -40 st.C. Nejvyšší teploty 44 st.C jsou v červenci v Čujské a Ferganské nížině.