main1

Marshallovy ostrovy

  • : Function ereg() is deprecated in /mnt/swraid/data/k/kvalitni-dovolena.cz/www/includes/file.inc on line 895.
  • : Function ereg() is deprecated in /mnt/swraid/data/k/kvalitni-dovolena.cz/www/includes/file.inc on line 895.
  • : Function ereg() is deprecated in /mnt/swraid/data/k/kvalitni-dovolena.cz/www/includes/file.inc on line 895.
  • : Function ereg() is deprecated in /mnt/swraid/data/k/kvalitni-dovolena.cz/www/includes/file.inc on line 895.
  • : Function ereg() is deprecated in /mnt/swraid/data/k/kvalitni-dovolena.cz/www/includes/file.inc on line 895.
  • : Function ereg() is deprecated in /mnt/swraid/data/k/kvalitni-dovolena.cz/www/includes/file.inc on line 895.
  • : Function ereg() is deprecated in /mnt/swraid/data/k/kvalitni-dovolena.cz/www/includes/file.inc on line 895.

Marshallovy ostrovy, oficiálním názvem „Republic of the Marshall Islands“, v překladu „Republika Marshallovy ostrovy, s rozlohou 181 km2, se rozprostírají na ploše 1,9 milionu km2 od severovýchodu k jihovýchodu, ve střední části Tichém oceánu, v Mikronésii. Marshallovy ostrovy jsou vzdáleny cca 4800 km od Nového Zélandu a 3800 od Havaje. Sousedy souostroví jsou na jihu a jihovýchodě souostrov Kiribati, na západě a jihozápadě Federativní státy Mikronésie, na severovýchodě souostroví Severní Mariany a ostrov Guam a na severu ostrov Wake. Marshallovy ostrovy jsou státním zřízením republikou. Hlavním městem je město Majuro, které se nachází na stejnojmeném atolu, je sídlem parlamentu, národní banky a mezinárodního letiště. Úředním jazykem na souostroví je angličtina a marshallština.

Souostroví čítá 29 atolů a 5 ostrovů, které jsou složeny z cca 1152 miniostrůvků: z obydlených - Ailinglaplap, Ailuk, Arno, Aur, Ebon, Eniwetok, Ebeye, Jabat, Jaluit, Kili, Kwajalein, Lae, Lib, Likiep, Majuro, Maloelap, Mejit, Mili, Namorik, Namu, Rongelap, Ujae, Utirik, Wotho, Wojte a neobydlených – Ailinginae, Bikar, Bokak, Erikub, Jemo, Nadikdik, Rongerik, Toke, Ujelang, Bikini.
Republika Marshallovy ostrovy vznesla nárok na atol Wape, složený ze 3 korálových ostrovů okolo centrální laguny. Atol Wape je však nezačleněné území USA .

Území souostroví bylo osídleno již před dvěma tisíci let osadníky, kteří připluli z jihovýchodní Asie.První Evropané, kteří souostroví objevili byli španělští mořeplavci. V roce 1799 objevil ostrovy britský mořeplavec John Marshall, po němž dostaly ostrovy jméno. Přestože na ostrovy vzneslo nárok Španělsko, začlenilo Německo tyto ostrovy do Německé Nové Guinei a španělsko obdrželo pouze finanční odškodné. Pod dohledem německé správy vládli na ostrovech domorodí náčelníci. Po vypuknutí první světové války obsadilo souostroví Japonsko. V roce 1944 dobyli ostrovy Američané a po válce se staly poručenským územím pod správou USA. V letech 1946-62 provedli Američané na atolech Bikini a Eniwetok celkem 67 jaderných výbuchů. Obyvatelé Marshallových ostrovů se finančního odškodnění dočkali teprve v posledních letech. V roce 1979 byly Marshallovy ostrovy prohlášeny autonomní republikou a v roce 1986 vstoupila v platnost Dohoda o volném přidružení k USA, čímž se Marshallovy ostrovy staly suveréním státem, jehož obranu zajišťuje armáda USA. Od roku 1991 jsou ostrovy členem Organizace spojených národů.

Obyvatelstvo souostroví tvoří Mikronésané, velmi malý zlomek tvoří potomci Evropanů, Američanů a míšenci. 92% obyvatelstva vyznává protestanskou církev, 8% vyznává církev katolickou. Domovem dvou třetin obyvatelstva ostrovů jsou atoly Majuro a Ebeye. Osídlení na odlehlejších ostrovech či atolech je minimální. Souostroví je hospodářsky zcela závislé na USA. Místním nezanedbatelným zdrojem příjmů je prodej práv k rybolovu cizím zemím, registrace námořních plavidel pod vlajkou Marshallských ostrovů a americká vojenská základna na atolu Kwajalein.

Souostroví je vulkanického a korálového původu. Atoly jsou ve velmi malé nadmořské výšce, skládají se většinou z kruhovitého či okrouhlého korálového útesu, obkroužného mělkou lagunou s bohatým podmořským životem. Povrch ostrovů je plochý s průměrnou nadmořskou výškou 2 m. Povrch ostrovů je pokryt tropickou vegetací, háji kokosových palem, banánovníků a chlebovníků. Podnebí je zde tropické, horké a vlhké s malými teplotními rozdíly, s průměrnými ročními teplotami okolo 28 st.C. Nejvíce srážek spadne v období od května do listopadu, kdy se vyskytují i tropické bouře. V jižní části souostroví se déšť vyskytuje téměř denně, v severní části je srážek sedmkrát méně, počastí je zde sušší.

Atol

Atol je typen ostrova, který nalezneme v tropickém pásmu. Atol vznikl z podmořské sopky, kdy po její silné či opakované erupci se ze dna oceánu vynoří sopečný kužel, okolo něhož se začne vytvářet korálový les lemující pobřeží kuželu. Erozí se sopečný kužel rozpadá a potápí zpět do oceánu, naproti tomu korálový les prorůstá k vodní hladině a postupně vzniká bariérový útes. Postupem času zbyde pouze korálový prstenec – atol, který uzavírá mořskou lagunu. Celý tento přerod trvá miliony let a ani atol není jeho konečnou fází. I atol se postupně rozpadá a po čase zmizí pod hladinou oceánu.

Atol Bikini

Atol Bikini je neobydleným atolem tvořeným 36 korálovými ostrovy obklopujícími lagunu o ploše 591 km2. Celková plocha všech ostrovů atolu Bikini je 6 km2. Podle atolu byly pojmenovány dvoudílné plavky – bikiny. V letech 1946 až 1958 na něm bylo USA provedeno 23 zkušebných jaderných výbuchů. Obyvatelstvo bylo z důvodů zamoření atolu radiaktivitou přesídleno. V souvislosti s jadernými pokusy museli být přesídleni i obyvatelé atolu Rongelap. Na dně laguny se nachází velké množství vraků válečných lodí.

Atol Eniwetok

Atol Eniwetok je atolem tvořeným více jak 40 korálovými ostrovy obklopujícími lagunu o ploše 1005 km2. Celková plocha všech ostrovů atolu Eniwetok je 5,85 km2. V letech 1946 až 1962 na něm bylo USA provedeno 43 jaderných výbuchů a první výbuch vodíkové bomby, která vybuchla v roce 1952 na korálovým ostrově Elugelab. Tento ostrov zmizel pod hladinou a na jeho místě zůstal pouze kráter hluboký 60 m s průměrem 2 km. Obyvatelstvo bylo z důvodů zamoření atolu radiaktivitou přesídleno. V souvislosti s jadernými pokusy museli být přesídleni i obyvatelé atolu Rongelap. Obyvatelstvo se na atol vrátilo až po roce 1980, kdy v předchozích deseti letech USA odstranilo z atolu zamořenou radioaktivní půdu.

Atol Kwajalein

Atol Kwajalein je atolem tvořeným 90 korálovými ostrovy obklopujícími lagunu. V letech 1946 až 1958 sloužil jako pokusná střelnice americké armády, nebyly však zde testovány jaderné zbraně. v šedesátých letech 20. století zde byla zřízena raketová střelnice USA, která slouží k testování mezikontinentálních balistických raket a protiraketových systémů.Na atolu má zařízení také NASA.