main1

Mongolsko

  • : Function ereg() is deprecated in /mnt/swraid/data/k/kvalitni-dovolena.cz/www/includes/file.inc on line 895.
  • : Function ereg() is deprecated in /mnt/swraid/data/k/kvalitni-dovolena.cz/www/includes/file.inc on line 895.
  • : Function ereg() is deprecated in /mnt/swraid/data/k/kvalitni-dovolena.cz/www/includes/file.inc on line 895.
  • : Function ereg() is deprecated in /mnt/swraid/data/k/kvalitni-dovolena.cz/www/includes/file.inc on line 895.
  • : Function ereg() is deprecated in /mnt/swraid/data/k/kvalitni-dovolena.cz/www/includes/file.inc on line 895.
  • : Function ereg() is deprecated in /mnt/swraid/data/k/kvalitni-dovolena.cz/www/includes/file.inc on line 895.
  • : Function ereg() is deprecated in /mnt/swraid/data/k/kvalitni-dovolena.cz/www/includes/file.inc on line 895.

Mongolsko, oficiálním názvem „Stát Mongolsko“, s rozlohou 1.564.116 km2, je vnitrozemským státem ležím ve střední Asii. Jeho sousedy jsou na jihu Čína a na severu s Ruskem. Mongolsko je státem nejvzdáleněji položeným od moře či oceánu, od nejbližšího jej dělí vzdálenost více jak 700 km. Je také druhý největším vnitrozemským státem světa. Mongolsko patří zároveň mezi nejřidčeji osídlené země světa. Státním zřízením je Mongolsko parlamentní republikou. Hlavním městem země je město Ulanbátar. Mongolsko je rozdělo do 21 regionů a to 18 ajmagů (v překladu „kmenů“): Bajanchongorský, bajanölgijský, Bulganský, Centrální, Darchanúlský, Gobialtajský, Gobisümberský, Chentijský, Chovdský, Chövsgölský, Jihogobijský, Jihochangajský, Orchonský, Selengský, Severochangajský, Středogobijský, Süchbátarský, Uvský, Východní, Východogobijský a Zavchanský) a tři města. Úředním jazykem je mongolština. dalším nejpoužívanějším jazykem v zemi je ruština. Většina obyvatelstva vyznává buddhismus. Na území Mongolska jsou naleziště černého a hnědého uhlí, ropy, mědi a wolfranu.

Území dnešního Mongolska bylo ve 13. století centrem Mongolské říše, která byla největší říší všech dob. na přelomu 14. a 15. století se Mongolská říše rozpadla. V 17. století si podmanila část území mandžuská dynastie Čching ovládající Čínu a rozdělila tak zemi na Vnitřní Mongolsko, které bylo ovládáno mandžuskou dynastií a Vnější Mongolsko. na konci 17.století bylo podmaněno i Vnější Mongolsko. Roku 1921 byla Vnějším Mongolskem vyhlášena nezávislost avšak Čína ji však defacto do dnešního dne neuznala.

Obyvatelstvo tvoří většinou populace Mongolů a v menšině Kazachů. Až do poloviny 20. století žilo obyvatelstvo kočovným životem a psali vlastním písmem. V dnešní době používá obyvatelstvo cyrilici, staré písmo, které vzniklo koncem 9. století a v dnešní době je používáno také v Bulharsku, Makedonii, Srbsku, Mongolsku, Ukrajině, Bělorusku, Rusku, Kazachstánu, Čečensku a dalších neslovanských státech rozkládajících se na území bývalého SSSR. Hlavním zdrojem obživy obyvatelstva je kočovné pastevectví a přidružená výroba vlněných tkanin – kašmíru a výrobků z kůže.

Povrch tohoto státu je hornatý, s průměrnou nadmořskou výškou 1.500 m. Na severu se rozprostírají vysoká pohoří Východní Sajan, Changaj a Mongolský Altaj s nejvyšší horou státu Chüjtun (4.374 m) mezi nimiž se táhnou hluboká údolí. Na jihovýchodě země se nachází horské pásmo Gobijský Altaj. Na jihu země se rozkládá suchá a nehostinná poušť Gobi. Nejnižším bodem země je hladina jezera Choch Núr (532 m) v severovýchodní části země.

POUŠŤ GOBI

Tato poušť je nejseverněji položenou pouští na světě. Zároveň se jedná o jednu z nejstarších a největších pouští na světě, s rozlohou 1.300.000 km2.Leží na území Mongolska a Číny. Teploty se zde pohybují v létě až do 40 st.C a v zimě až do mínus 40 st.C. Poušť Gobi je jedním z nejsušších a nejméně osídlených míst světa. Poušť byla původně před 300 miliony let mořským dnem, následkem vulkanických erupcí vzniklo na tomto území zvrásnění a úrodná oblast, kterou v druhohorách obývaly dinosauři. Důsledkem radikálních klimatických změn, k nimž začlo docházet koncem geologické etapy křídy nastala postupná změna tohoto území v poušť. V nynější době na tomto území nalezmene typickou stepní floru, kde nejzastoupenějšími druhy jsou stepní tráva, tamaryšek a tymián. Z fauny zde můžeme potkat ovci argali, kozorožce horského, vzácný druh koně Převalského, sněžného leoparda, gobijského medvěda a další. Některé části pouště Gobi byly prohlášeny za národní parky. na tomto území jsou naleziště nerostného bohatství (uhlí a ropa) a také polodrahokamů (tyrkys, achát, křišťál a jiné).

OLGOJ CHORCHOJ

Mýtický písečný červ, který má podle legend a mýtů žít v jižní části pouště Gobi. Přestože existence tohoto tvora není vědecky dokázána, většina Mongolovů bezvýhradně věří, že existuje a jsou přesvědčeni, že se nejedná o zvíře, ale o nadpřirozenou bytost, jenž vylučuje silný jed, který dokáže leptat i kov a zabíjí elektrickým výbojem. Bývá popisován jako tlustý červ o délce až 1,5 m, objevující se jen v červnu a červenci, který se neplazí, ale koulí se do stran a zanechává za sebou charakteristickou stopu.