main1

Nigérie

  • : Function ereg() is deprecated in /mnt/swraid/data/k/kvalitni-dovolena.cz/www/includes/file.inc on line 895.
  • : Function ereg() is deprecated in /mnt/swraid/data/k/kvalitni-dovolena.cz/www/includes/file.inc on line 895.
  • : Function ereg() is deprecated in /mnt/swraid/data/k/kvalitni-dovolena.cz/www/includes/file.inc on line 895.
  • : Function ereg() is deprecated in /mnt/swraid/data/k/kvalitni-dovolena.cz/www/includes/file.inc on line 895.
  • : Function ereg() is deprecated in /mnt/swraid/data/k/kvalitni-dovolena.cz/www/includes/file.inc on line 895.
  • : Function ereg() is deprecated in /mnt/swraid/data/k/kvalitni-dovolena.cz/www/includes/file.inc on line 895.
  • : Function ereg() is deprecated in /mnt/swraid/data/k/kvalitni-dovolena.cz/www/includes/file.inc on line 895.

Nigérie, oficiálním názvem „Nigerijská federativní republika“, s rozlohou 923.768 km2, leží v západní části afrického kontinentu. Jižní pobřeží Nigérie je omýváno vodami Guinejského zálivu Atlantského oceánu. Na severu Nigérie hraničí s Nigerem, na severovýchodě s Čadem, na východě s Kamerunem a na západě s Beninem. V tomto státě žije více jak 135 milionů obyvatel, a proto mu patří prvenství – je nejlidnatější zemí afrického kontinentu. Nigérie je státním zřízením federativní republikou. Hlavním městem je město Abuja. Úředním jazykem je angličtina. Název země – Nigérie vznikl kombinací a zkrácením slov „Niger“ (nejdelší řeka protékající územím Nigérie) a „Area“. Nigérie je federativní republika, která se skládá z 36 států (Abia, Adamwa, Akwa Ibom, Anambra, Bauchi, Bayelsa, benue, Borno, River, Delta, Ebonyi, Edo, Ekiti, Enugu, Gombe, Imo, Jigawa, Kaduna, Kano, Katsina, Kebbi, Kogi, Kwara, Lagos, Nassarawa, Niger, Ogun, Ondo, Osun, Oyo, Plateau, Rivers, Sokoto, taraba, Yobe, Zamfara) a jedné samostatné oblasti – hlavního města Abuja. Na území leží významná ložiska ropy, země je 6. největším vývozcem ropy na světě.

Nigérie získala v roce 1960 nezávislost jako federace tří oblastí: severní, západní a východní. Britská královna zůstala oficiální hlavou státu, ale skutečná zákonodárná moc přešla do rukou parlamentu, výkonnou moc získal předseda vlády a jeho kabinet. V roce 1966 došlo ke dvěma ozbrojeným státním převratům a moc převzala vojenská diktatura. V roce 1975 došlo k převratu a moc převzala do svých rukou civilní vláda, k dalšímu převratu došlo roku 1983, moc převzala vojenská vláda a 1993 kdy moc převzala vláda civilní. V nynější době je hlavou státu prezident.

Obyvatelstvo se skládá z více jak 250 etnických skupin. Tato etnika se liší jak tradicemi a historií, tak i náboženstvím a jazyky. Nejpočetnějšími etniky jsou Hausové, Jorubové, Igbové a Fulbové. Ve velkých městech žijí komunity Afrikánců, Britů, Američanů, Číňanů, Indů, Japonců, Libanonců a jiných, převážně evropských národů, které do země přišli spolu s ropnými společnostmi. V Nigérii mluví popupace více jak 250 domorodými jazyky, např. jazyky Hausa, Yoruba, Igbo, Fulani a jinými. Mezi místním domorodým obyvatelstvem je rozšířená slangová forma angličtiny „Pigeon English“. Většina populace etniky Hausa vyznává islám. Etnika Jorubů vyznává křesťanství, avšak stále si udržuje morální a kulturní koncepty původního náboženství „Orisha“. Většina Igbů vyznává původní domorodá náboženství svých předků, některé skupiny také křesťanství. Mezi menšími domorodými kmeny jsou rozšířená domorodá náboženství, převážně animismus na jihu země. Některé severní státy Nigérie přijaly do svého práva islámské právo „sharia“. Etnická a náboženská roztříštěnost populace je zdrojem trvalého napětí mezi jednotlivými etniky.

Hausové

Legenda říká, že národ Hausů přišel na území dnešní Nigérie z východu z Gaye. V 10. století tento národ založil sedm hauských států (Biram, Daura, Kano, Katsina, Gobir, Rano, Zazzau), každý z těchto států dle polohy státu a přírodních zdrojů vytvářel pracovní aktivity a výrobu tak, aby se všech sedm států vzájemně doplňovalo. Státy Kano a Rano byly nazývány „mistry indiga“, obyvatelé na pláních pěstovali bavlnu, kterou barvili tmavěmodrou barvou – indigem z kořenů tropického keře indigovníku, a vyráběli z ní oděvy, kterými zásobovali ostatní hauské státy. Stát Biram byl místem vlády a určoval stanoviska, postoje a život všech hauských států. Stát Zaira, nazývaný „mistr otroků“ dodával do ostatních států pracovní sílu – otroky. Státy Katsina a Daura byly díky své výhodné zeměpisné poloze centrem obchodu a jejich územím procházely karavany od východního k západnímu pobřeží, ale i karavany ze severu. Stát Gobir, nazývaný „mistr války“ ležel na západě společného území a byl pověřen ochranou hauských států před královstvím Ghana a Songhai. V 19. století dobyl tyto státy národ Fulbe a připojil hauské státy ke svému území. V dnešní době žijí Hausové na území Nigeru, Nigérie, Kamerunu, Beninu a Burkiny. Nejpočetnější kmeny se nacházejí v Nigeru a Nigérii. Hausové mají své vlastní písmo „Ajami“ pro jehož vytvoření bylo použito písmo arabské a vlastní jazyk tzv.„Hauština“, který je jedním z nejrozšířenějších afrických jazyků vůbec, používá jej jako hlavní jazyk více jak 22 milionů lidí. Většina populace této etniky vyznává islám, některé kmeny stále udržují animismus, Maguzawu a Bori.

Jorubové

Tento velký etnický národ (cca 40 milionů osob) má svoji původní vlast právě v Nigérii. Dnes se na jejím území, převážně v jihozápadní části, nachází početná populace Jorubů, kteří tvoří 21% obyvatelstva Nigérie. Další potomci Jorubů sídlí v Togu a Beninu, ale také i na jiných světadílech např. ve státech Brazílii, Haiti, Kubě, USA a pod., kam byly přivezeni kolem 15. století na otrokářských lodích jako otroci. Na Kubě a na amerických kontinentech, kde se hovoří španělsky, jsou Jorubové nazýváni „Lucumi“. Jorubové mají svůj vlastní jazyk „Yoruba“ se spoustou dialektů. Původní jorubské náboženství se nazývá „Orisha“ a je dosud některými kmeny vyznáváno. Z něj na území Brazílie bylo odvozeno náboženství Candomblé a na Kubě náboženství Santería. V dnešní době je nejrozšířenějším náboženstvím mezi Joruby křesťanství a z menší části islám. Tato etnika je charakteristická výrobou masek a maskových forem.

Fulbové

Tento národ má původ v etnice nomádské a je považován za největší nomádské pastevecké etnikum, počet populace se odhaduje na 24 milionů osob. Fulbové jsou rozděleni do pěti hlavních kmenů: Fula Toro, Fulakunda, Fulfulde, Fuuta Jalon a Tukolor. Fulbové jsou rozšířeni v severní, západní, střední a východní části afrického kontinentu a žijí na území mnoha států (Senegal, Etiopie, Burkina, Kamerun, Gambie, Guinea, Čad, mali, Mauretánie, Niger, Nigérie, Sierra Leone, Súdán a další). Nejpočetnější skupina tohoto národa žije právě na území Nigérie, počet populace je cca 13 milionů osob. Fulbové, tento vyspělý hrdý bojovný národ, je geneticky odlišný od afrických etnických skupin, zástupci této populace mají bledší pokožku, europoidní rysy, úzké rty, rovnější vlasy a jsou velmi vysocí a štíhlí. Mají odlišné zvyky, kulturu, životní styl i organizaci společnosti. Hovoří jazykem „fulfulde“. Vzhledem k tomu, že je tato etnika rozšířena v mnoha státech Afriky, je tento národ v každém státě minoritou. 99% této komunity vyznává islám, částečně promíchaný s původními animistickými kulty. U některých skupin převládá animistické náboženství „Wodaabe“. Pro tuto etniku je charakteristické dodržování etického kodexu „Pulaaku“, který naprosto odděluje Fulby od ostatních etnických skupin. Tento kodex zahrnuje komplex pravidel a vztahů ve fulbské společnosti, kde je kladen velký důraz na odvahu, sebekontrolu, slušnost, rozvahu, moudrost, hrdost a skromnost. Fulbové mají velkou úctu k tělesné kráse, malují svá těla a zdobí je šperky, z vlasů vytvářejí složité účesy.

Igbové

Historické nálezy o původu této etniky pochází z 10. století a vypovídají, že technická vyspělost Igbů byla v té době srovnatelná s úrovní národů v té době žijících na evropském kontinentu. Tento národ, nazývaný také jako „národ Ibo“ či „národ Ebo“, čítá populaci několik desítek milionů osob. Většina populace této etniky žije na území Nigérie a Kamerunu, kde patří mezi největší etnické skupiny. Další skupiny tohoto národa žijí v dalších státech v západní části afrického kontinentu (Guinea, Gabon, Ghana, Togo a dalších), ale také v zemích mimo africký kontinent, kam emigrovali po Nigerijské občanské válce (Kanada, Velká Británie, USA a další). Toto etnikum uctívalo a pořád ještě uctívá a praktikuje na africkém kontinentě domorodá náboženství předků s mnoha bohy. V dnešní době ale již také četné skupiny vyznávají křesťanství. Igbové mají jednu z nejtěžších řečí na kontinentě, jedná se o tónový jazyk „igbovštinu“ se spoustou dialektů. Většina Igbů na africkém kontinentě jsou zemědělci a farmáři. Charakteristickou plodinou pro tuto komunitu jsou „yamy“ (v překladu „sladké brambory“).