main1

Uzbekistán - počátky Perské říše

  • : Function ereg() is deprecated in /mnt/swraid/data/k/kvalitni-dovolena.cz/www/includes/file.inc on line 895.
  • : Function ereg() is deprecated in /mnt/swraid/data/k/kvalitni-dovolena.cz/www/includes/file.inc on line 895.
  • : Function ereg() is deprecated in /mnt/swraid/data/k/kvalitni-dovolena.cz/www/includes/file.inc on line 895.
  • : Function ereg() is deprecated in /mnt/swraid/data/k/kvalitni-dovolena.cz/www/includes/file.inc on line 895.
  • : Function ereg() is deprecated in /mnt/swraid/data/k/kvalitni-dovolena.cz/www/includes/file.inc on line 895.
  • : Function ereg() is deprecated in /mnt/swraid/data/k/kvalitni-dovolena.cz/www/includes/file.inc on line 895.
  • : Function ereg() is deprecated in /mnt/swraid/data/k/kvalitni-dovolena.cz/www/includes/file.inc on line 895.

Uzbekitán, oficiálním názvem „Uzbekistánská republika“, s rozlohou 447.400 km2, je vnitrozemským státem, který se rozkládá ve střední Asii. Jeho sousedy jsou na severu Kazachstán, na východě Kyrgyzstán a Tádžikistán, na jihu Afgánistán a na západě Kazachstán a Turkmenistán. Uzbekistán je státním zřízením republikou. Úředním jazykem je uzbečtina, obyvatelstvo hovoří také rusky a tádžicky. Hlavním městem země je město Taškent. Uzbekistán je členem Společenství nezávislých národů.

Doklady o obyvatelstvu na území dnešního Kyrgyzstánu pocházejí z období Perské říše, s níš jsou počátky říše pevně spjaty. V 6. století se na tomto území rozkládal turkinský kaganát. V 8.století začali říši okupovat arabové, kteří s sebou přinesli násilnou islamizaci. Ve 13. století napadl území dnešního Uzbekistánu Čingischán se svými vojsky, obsadil jej a porobil původní obyvatelstvo. V této době docházelo k rabování země a vraždění původního obyvatelstva. V 14.století, za vlády Ozbegchána, od jehož jména je odvozen dnešní název země, začala země vzkvétat a obchodně prosperovat. V 16.století se zde začali usazovat kočovní Uzbekové, kteří na území vytvořili několik chanátů. Tyto chanáty začali brzo mezi s sebou bojovat o moc. V 19.století napadlo jednotlivé chanáty carské Rusko a postupně si podmanilo celou zemi. Po první světové válce se stal Uzbekistán součástí SSSR. V roce 1924 byla vyhlášena Uzbecká sovětská socialistická republika, cíleně zaměřená na pěstování bavlny. Vzhledem k tomu, že na území Uzbekistánu žilo v té době cca 60 etnických skupin, vznikaly zde mnohé etnické konflikty. Po celou dobu ruské nadvlády nikdy neskončil odpor obyvatelstva proti této nadvládě a okupaci. Uzbekistán vyhlásil nezávislost v roce 1991, po rozpadu Sovětského Svazu. Ihned po vzniku nezávislého státu se stal Uzbekistán členem Společenství nezávislých národů. Nově zvolený prezident podporoval protiruské nálady v zemi a dovlil tk vzniknout mnohým etnickým nepokojům, které měly za následek opuštění země cca 2 miliony Rusů. V roce 1992 byl zakázány všechny opozoční strany v zemi. Stát se postupně stal útočistěm islámských radikálů. Po roce 2001 se Uzbekistán přidal na stranu spojenců a poskytl své území USA pro vstup vojsk do Afgánistánu. V té době se vyostřily boje s islámskými radikály v zemi. V roce 2004 vybuchly v Taškentu na území izraelského a amerického velvyslanectví bomby. K těmto pumovým útokům se přihlásila Al Kaida,což vedlo uzbeckou vládu k boji proti terorismu. Díky protivládní demonstraci a následným ztrátám na životech uvalil západ na Uzbekistán v roce 2005 embargo. Následné volby nebyly světem uznány za svobodné a režim v tomto státě je považován za diktaturu.

Tato země patří mezi nejlidnatější země střední Asie a počet obyvatelstva stále stoupá. Třetinu populace v této době tvoří děti pod 14 let věku. Obyvatelstvo tvoří z 82% Uzbekové. Menšinami jsou Rusové s 6%, Tádžikové s 5%, Kazaši s 3%, Karakalpakové se 2% a Tataři se 2%. Většina obyvatelstva, 88%, vyznává islám, 9% činí pravoslavní a o zbylá 3% se dělí různá menšinová náboženství.

Povrch této země je protkán pohořími s hustou říční sítí a rovinami s umělými vodními nádržemi. řeky jsou v této zemi nerovnoměrně rozloženy, většina z nich se vyskytuje v horských částech země a má sněhovo-ledovcový zdroj. Všechny řeky patří k povodí Amudarji a Syrdarji. V zemi se nalézá cca 770 jezer, z nichž většinu nalezneme v dolinách, deltách velkých řek a na okrajích zavlažovaných oáz. Podnebí je zde kontinentální s vysokými rozdíly zimních a letních teplot. Nejnižší teploty bývají v lednu a dosahují -40 st.C. Nejvyšší teploty cca 35 st.C jsou v červenci.

Amudarja

Amudarja je vejvodnatější řekou střední Asie, protékající státy Uzbekistánem a Tádžikistánem. Na jihu Uzbekistánu tvoří hranici s Afgánistánem. Tato řeka je dlouhá 1.415 km a plocha jejího povodí u města Kerki činí 309 000 km2. Jejím zdrojem jsou sněhová pole a ledovce. Šíře řeky je značně rozdílná díky přírodním scenériím a pohybuje se v soutěskách od 2 km až do několika desítek km v dolinách. Koryto řeky je vystaveno častým změnám. Voda řeky se vyznačuje vysokou kalností. Amudarja ústí do Aralského jezera. Na březích především dolního toku rostou lesy složené z topolů, tamaryšků a hlošin. Řeka má velký význam pro zavlažování.

Syrdarja

Syrdarja je nejdelší řekou ve střední Asii. protéká Uzbekistánem, Tádžikistánem a Kazachstánem. Tato řeka je dlouhá 2.212 km a plocha jejího povodí činí 219.000 km2. Jejím zdrojem jsou převážně sněhová pole, v menší míře pak ledovce a deště. Jihovýchodní část povodí má horský charakter, severozápadní má charakter rovinný. Její dolní tok protéká východním okrajem pouště Kyzylkum.Syrdarja ústí od Aralského jezera, kde vytváří deltu s mnohými rameny, průtoky, jezery a bažinami. Řeka má velký význam pro zavlažování.

Aralské jezero

Aralské jezero, nazývané také Aralské moře, je vysychající bezodtoké slané jezero v uzbekistánu, ve střední Asii. Do jezera ústí řeka Amudarja. Rozloha jezera, s šířkou 235 km a délkou 428 km, je 17.160 km2. Maximální hloubka jezera činí 45 m. V roce 1987 se jezero rozpadlo na dvě od sebe oddělená jezera: Severní Malé Aralské jezero a Jižní Velké Aralské jezero. V roce 1995 byly obě části popojeny kanálem, avšak vysychání bylo příliš rychlé a kanál přestalo být ekonomické udržovat v provozu. Větší jižní část se dále rozpadla na východní a západní. Tuto západní část, která nemá žádný přítok však zřejmě čeká díky pokračujícímu vysychání úplný zánik.

Severní břeh jezera je členěn hlubokými zálivy. Východní břeh je nížinný, písčitý, s velkým množstvím mělkých zálivů a pobřežních ostrovů. Jižní břeh tvoří delta řeky Amudarji. Západní břeh tvoří strmý svah vysoký až 250 m. Klima je zde kontinentální, průměrná teplota v létě bývá 26 st.C, v zimě -13 st.C. Znečištění jezera připadá na vrub testování biologických zbraní.