main1

Tádžikistán

  • : Function ereg() is deprecated in /mnt/swraid/data/k/kvalitni-dovolena.cz/www/includes/file.inc on line 895.
  • : Function ereg() is deprecated in /mnt/swraid/data/k/kvalitni-dovolena.cz/www/includes/file.inc on line 895.
  • : Function ereg() is deprecated in /mnt/swraid/data/k/kvalitni-dovolena.cz/www/includes/file.inc on line 895.
  • : Function ereg() is deprecated in /mnt/swraid/data/k/kvalitni-dovolena.cz/www/includes/file.inc on line 895.
  • : Function ereg() is deprecated in /mnt/swraid/data/k/kvalitni-dovolena.cz/www/includes/file.inc on line 895.
  • : Function ereg() is deprecated in /mnt/swraid/data/k/kvalitni-dovolena.cz/www/includes/file.inc on line 895.
  • : Function ereg() is deprecated in /mnt/swraid/data/k/kvalitni-dovolena.cz/www/includes/file.inc on line 895.

Tádžikistán, oficiálním názvem „Republika Tádžikistán“, s rozlohou 143.100 km2, se rozkládá v Asii. Jeho jižní část pokrývá pohoří Pamír. Jeho sousedy jsou na severu Uzbekistán a Kyrgyzstán, na východě Čína a na východě a jihovýchodě Afgánistán. Tádžikistán je státním zřízením republikou. Úředním jazykem je tádžikčtina a ruština. Hlavním městem země je město Dušanbe.

Doklady o obyvatelstvu na území dnešního Tádžikistánu pocházejí již z doby 4.000 př.n.l. První obyvatelé byli indoárijského původu. Toto území bylo postupně osídlováno mnohými národy. Od roku 600 př.n.l. přicházejí Židé. Následně Peršané, kdy území bylo přičleněno k Perské říši na dlouhá staletí. Posléze se vytvořila na území dnešního státu malá knížectví, která byla dobyta nájezdy Arabských kmenů v 7. století n.l. V té době se zde rychle rozšířil islám. Obchodními centry celé střední Asie byla v té době dvě města ležící na tomto území, a to Samarkand a Buchara, ktrá byla obývána původními tádžickými obyvateli. postupně území dobyli Mongolové a sjednotili jej do emirátu Buchara. V 19.století území a také celou střední Asii obsadilo carské Rusko. Po bolševické revoluci v Rusku se rozvinul a zintenzivnil partyzánský boj proti Rusům na celé území dnešního Tádžikistánu. V roce 1929 vznikla Tádžikánská sovětské socialistická republika, jejíž hranice byly stanoveny podle potřeb Moskvy bez ohledu na etnické složení obyvatelstva. Díky tomu připadla dvě největší tádžická města sousední sovětské republice Uzbekistánu a naopak území osídlená výhradně uzbeckou populací Tádžikistánu. Moskva zintenzivnila boj proti místním náboženstvím, díky tomu odešla celá komunita bucharských Židů, která zde žila již od 6 stol. př.n.l., do USA. od roku 1980 opět propukly opět boje za osovobození a nezávislost země. V roce 1991 byla vyhlášena nezávislost země. Od roku 1992 do roku 1997 zemi zmítal občanská válka a etnické čistky. Od roku 1999 vznikají na území základny islámských radikálů. Po roce 2001 začínají do země proudit uprchlíci z Afgánistánu, do země jsou umístěny jednotky Američanů, Indů a Francouzů. V roce 2006 byly prezidenské volby bojkotované, v zemi není náboženská svoboda.

Obyvatelstvo tvoří ze 65% Tádžikové, 24% Uzbeci, 5,5% Rusové a o zbylá procenta se dělí Mongolové, Tataři a Kyrgyzové. Většina populace vyznává sunnitský islám. Tádžikistán je méně rozvinutý stát, v něm nejdůležitějšími hospodářskými odvětvími jsou těžební a hutnický průmysl. těží se zde ropa, hnědé uhlí, zemní plyn, olovo a rtuť. Nacházejí se zde i malá naleziště zlata.

Povrch této země je velmi hornatý, většinu území pokrývají horská pásma Pamíru, Zaalajského pohoří a Zeravšanského hřbetu od 3.000 m do 7.495 m. Nejvyšší horou je hora Qullai Ismoili Somoni (7.495 m). V pohoří Pamír se nachází nejdelší horský ledovec Asie, Fedčenkův ledovec, dlouhý 71 km. Na severozápadě a jihozápadě země se rozkládají malé nížiny. Nejhustší říční síť je v horských oblastech a nejřidší v nížinách. Největším jezerem je jezero Karakul, rozkládající se v horském pásmu Pamíru. Další dvě velká jezera Sarezké a Jašilkul vznikla zavalením údolí. Podnebí je zde kontinentální se suchým horkým létem a chladnou zimnou. Průměrná teplota v horských oblastech je -25 st.C v lednu a 0st.C v červenci, v nížinách v lednu -5 st.C a v červenci 28 st.C.

Jezero Karakul

Jezero Karakul (v překladu „Černé jezero“) s mírně slanou vodou, s rozlohou 380 km, leží v nadmořské výšce 3.914 m, v severní části horského pásma Pamír, v pohoří Gissaro-Alaj, v Tádžikistánu. Je bezodtokým, 33 km dlouhým jezerem. Jeho maximální hloubka činí 236 m. Jezero, skládající se ze dvou částí spojených dvěma úzkými průlivy, se nachází uprostřed vysokých hor a je od listopadu do dubna pokryto ledem. V létě dosahuje teplota vody 12 st.C.

Jezero Jašilkul

Jezero Jašilkul, s rozlohou 35,6 km2, leží v nadmořské výšce 3.734 m, v horském pásmu Pamíru, v Horním Badachštánu, v Tádžikistánu. Jeho maximální hloubka je 52 m. Zdroj vody je ledovcový a sněhový.

Sarezské jezero

Sarezské jezero, s rozlohou 86,5 km2, leží v nadmořské výšce 3.239 m, mezi Severoaličurským hřbetem a hřbetem Muzkol v horském pásmu Pamíru, v Horním Badachštánu, v Tádžikistánu. Je dlouhé 75 km a široké 3,4 km. Jeho maximální hloubka je 505 m. Zdroj vody je ledovcový. Jezero zamrzá v prosinci a rozmrzá na začátku května. Jezero vzniklo v roce 1911 v důsledku zemětřesení a následného sesuvu půdy, který přehradil údolí řeky Murgab.

Pamír

Rozsáhlý horský masiv Pamír, s rozlohou 120 000 km2 , s nejvyšší horou Kungur (7.719 m), je třetím nejvyšším pohořím na světě. Rozkládá se na území Tádžikistánu, Afgánistánu a Číny. Masiv je dlouhý 500 km a široký 400 km. Západní část horského masivu nalézající se na území Tádžikistánu má alpský charakter s vlhkým podnebím. Plochu 8.000 km2 pokrývají ledovce. Jeho vrcholy jsou převážně strmé a ostré, oddělené hlubokými dolinami. Řada jeho vrcholů přesahuje nadmořskou výšku 6.000 m, tři 7.000 m. Východní část horského masivu leží na území Tádřikistánu a Číny a má zcela odlišný charakter, většinu pokrývá nehostinná náhorní plošina se suchým a chladným podnebím. Jeho vrcholy jsou nižší, jen minimum jich přesahuje 6.000 m. Ledovce zde nalezneme na menších plochách. Jižní část východního horského masivu leží na území Afgánistánu a nazývá se Vachánský Pamír. Nejvyšším vrcholem je Kúh-i-vachán (6.330 m).