main1

Papua - Nová Guinea

  • : Function ereg() is deprecated in /mnt/swraid/data/k/kvalitni-dovolena.cz/www/includes/file.inc on line 895.
  • : Function ereg() is deprecated in /mnt/swraid/data/k/kvalitni-dovolena.cz/www/includes/file.inc on line 895.
  • : Function ereg() is deprecated in /mnt/swraid/data/k/kvalitni-dovolena.cz/www/includes/file.inc on line 895.
  • : Function ereg() is deprecated in /mnt/swraid/data/k/kvalitni-dovolena.cz/www/includes/file.inc on line 895.
  • : Function ereg() is deprecated in /mnt/swraid/data/k/kvalitni-dovolena.cz/www/includes/file.inc on line 895.
  • : Function ereg() is deprecated in /mnt/swraid/data/k/kvalitni-dovolena.cz/www/includes/file.inc on line 895.
  • : Function ereg() is deprecated in /mnt/swraid/data/k/kvalitni-dovolena.cz/www/includes/file.inc on line 895.

Papua-Nová Guinea, oficiálním názvem „Papua New Guinea“, s rozlohou 462.840 km2, leží v Tichém oceánu, v Oceánii. 80% rozlohy přímořského státu Paua-Nová Guinea se rozprostírá ve východní části ostrova Nová Guinea, 20% se nachází na cca 600 ostrovech, které jsou součástí Bismarckova souostroví, DÉntrecasteauxových ostrovů, souostroví Louisiady a Bougainville. Sousedy státu Papua-Nová Guinea jsou Indonésie a Šalamounovy ostrovy. Papua-Nová Guinea je státním zřízením konstituční monarchií. Hlavním městem je město Port Moresby, nacházející se na jihovýchodním pobřeží ostrově Nová Guinea. Úředním jazykem na souostroví je angličtina a místní domorodé jazyky. Země je členem Společenství národů (Commonwealth). Na území Papui-Nové Guinei se nachází rozsáhlá ložiska ropy, zemního plynu a drahých kovů (platiny, zlata, stříbra a mědi).

Území bylo osídleno již před čtyřmi tisíci let kmeny Polynésanů, Mikronésanů, Papuánců a Melanésanů. První Evropané, kteří v roce 1512 souostroví objevili, byli portugalští a španělští mořeplavci. V roce 1884 si území dnešního státu rozdělili Britové a Němci, kdy velké Británii patřila jihovýchodní část země, kterou Britové nazvali Teritorium Papua a Německu patřila severovýchodní část země, kteréá byla Němci nazvána Německá Nová Guinea. V roce 1949 Austrálie, která v předchozích leteh převzala správu nad územím, spojila obě části území v jeden celek a nazvala jej Papua-Nová Guinea. V roce 1973 poskytla Austrálie zemi samosprávu. V roce 1975 vyhlásila Papua-Nová Guinea nezávislost. V letech 1989-1995 probíhali v zemi vnitřní boje.

V roce 2004 bylo hlavní město Port Moresby vyhodnoceno jako nejhorší město pro život v žebříčku 130 hlavních světových měst, a to z důvodů vysoké nebezbečnosti a kriminality působené pouličními gangy.

Obyvatelstvo souostroví tvoří většinou Papuánci, dále pak Polynésané, Mikronésané, Melanésané a potomci Evropanů, Australanů a míšenci. Náboženství je zde roztříštěné mezi mnohé církve. Největší zastoupení v zemi má domorodé náboženství beliefs s 34%, druhou nejsilnější církví je církev katolická s 22%. O zbylá procenta se pak dělí protestanti, luteráni, metodisté, evangelíci a anglikáni. Negramotnost obyvatelstva činí 36%. Země je rozvojovým zemědělských státem, kde se více jak 80% obyvatelstva živí zemědělstvím, chovem dobytka, rybolovem a těžbou dřeva. V hlavním městě se pohybuje míra nezaměstnanosti kolem 75%.

Povrch souostroví je z větší části hornatý. Součástí ostrova Nové Guina jsou horská pásma, kde se nalézá i nejvyšší hora země Mount Wilhelm (4.509 m). Horská pásma jsou oddělena hlubokými údolími, kterými protékají řeky s četnými peřejemi. Pohoří jsou porostlá ve vyšších nadmořských výškých jehličnany, cedry a araukáriemi, v nižším pásmu nalezneme bujnou vegetaci tropického deštného pralesa s eukalypty, myrthovníky a kapradinami. Na jihozápadě hlavního ostrova se rozkládají nížiny, jejichž součástí jsou i palmové háje. Pobřeží ostrovů je porostlé mangrovníky a místy naleznem i bažiny.

Země se nachází v tropickém pásmu, kde se vyskytuje horké rovníkové počasí a také tropické monzuny. Průměrné roční teploty se pohybují na souostrovích (vyjma vysokohorských pásem) kolem 28 st.C se srážkami, které jsou výrazně vyšší v horských pásmech.

Ostrov Nová Guinea

Ostrov Nová Guinea, s rozlohou 777.900 km2, je druhým největším ostrovem světa. Ostrov je rozdělen a západní část, kde se nachází stát Indonésie a východní část, kde se nalézá stát Papua-Nová Guinea. Povrch ostrova je hornatý, porostlý bujnou vegetací deštných pralesů, pobřeží je převážně bažinaté. Většinu obyvatel ostrova tvoří papuánské kmeny hovořící mnoha domorodými jazyky.

Ostrov Bougainville

Ostrov Bougainville, s rozlohou 8.800 km2, je graficky součástí Šalamounových ostrovů. K ostrovu patří ještě další menší přilehlé ostrůvky. Jméno ostrova pochází od francouzského mořeplavce L.A.Bougainville, který jej objevil. Souostroví Bougainville je součástí státu Papua-Nová Guinea, avšak jeho obyvatelé již od roku 1998 bojují za nezávislost tohoto území. Na hlavním ostrově se nachází významná naleziště mědi.