main1

Peru - říše Inků

  • : Function ereg() is deprecated in /mnt/swraid/data/k/kvalitni-dovolena.cz/www/includes/file.inc on line 895.
  • : Function ereg() is deprecated in /mnt/swraid/data/k/kvalitni-dovolena.cz/www/includes/file.inc on line 895.
  • : Function ereg() is deprecated in /mnt/swraid/data/k/kvalitni-dovolena.cz/www/includes/file.inc on line 895.
  • : Function ereg() is deprecated in /mnt/swraid/data/k/kvalitni-dovolena.cz/www/includes/file.inc on line 895.
  • : Function ereg() is deprecated in /mnt/swraid/data/k/kvalitni-dovolena.cz/www/includes/file.inc on line 895.
  • : Function ereg() is deprecated in /mnt/swraid/data/k/kvalitni-dovolena.cz/www/includes/file.inc on line 895.
  • : Function ereg() is deprecated in /mnt/swraid/data/k/kvalitni-dovolena.cz/www/includes/file.inc on line 895.

Peru, s přesným názvem „Republica del Perú“ v překladu „Peruánská republika“, s rozlohou 1.285.220 km2, je třetí největší stát v Jižní Americe. Jeho sousedy jsou Ekvádor, Kolumbie, Chile, Brazílie a Bolívie. Hlavním městem je Lima. Stát Peru je všeobecně přezdíván „Říše Inků“, protože toto území představovalo centrum říše Inků, která se táhla dále na sever i jih. Úředním jazykem je španělština, kečujština a aymarština.

Kosterní pozůstatky nalezené na území dnešního státu Peru pocházejí z doby 20.000 př.n.l. Za staletí se zde vystřídalo několik indiánských etnik Moche, Chimu, Parasac, Chincha a dalších. Etnická skupina Inků přišla na území dnešního státu Peru kolem roku 1200 a vybudovala postupně největší stát starověké Jižní Ameriky. Původní říše Inků, nazývaná v kečuánštině „Tahuantinsuyo“ (v překladu „Čtyři části světa“ či „Čtyři slunce“), se rozprostírala na území dnešních států Kolumbie, Ekvador, Peru, Bolívie, Chile a Argentina. Největší rozkvět říše dosáhla v 14. – 16. století. Říše Inků byla velmi vyspělá, Inkové dokázali zaznamenávat statistické a historické údaje pomocí speciálního „provázkového uzlíkového písma“ (systém provázků –kipu) a své etnicky nesourodé území udržovali nuceným přesídlováním celých etnických skupina a zavedením užívání povinného jazyka „kečua“. Ekonomika říše stála na zemědělství, kdy Inkové vybudovali složitý systém teras a zavlažovacích kanálů, z nichž některé jsou používány dodnes. V čele říše stál Inka, panovník, jehož hodnost byla dědičná, panovník vybíral svého nástupce vždy ze svých synů dle jejich schopností. Hlavním zákonem společnosti byla tři hesla: „nebuď líný“, „nekraď “ a „nelži“. Říše Inků pomalu spěla ke svému konci již přistáním prvních Španělů u pobřeží v 16. století, protože ti s sebou přivezli zkázonosnou epidemii pravých neštovic, která měla na svědomí velkou část indiánské populace.

Obyvatelstvo je v dnešní době složeno ze 45% z Indiánů původních etnik, především kmenů Kečua a Ajmará, 37% tvoří potomci Indiánů a Španělů, tzv. mestici, 15% tvoří potomci Evropanů, převážně Španělů a zbylá 3% jsou tvořena přistěhovalci (např. Afričané, Japonci, Číňané apod.). Více jak třetina obyvatelstva žije v hlavním městě Lima. 15% obyvatelstva je negramotných. Nejrozšířenějším náboženstvím je křesťanství, setkáte se zde i z místním domorodým náboženstvím.

Horské pásmo And dělí území Peru do několika klimatických oblastí. Oblast hlavního města Limy, ležícího nedaleko pobřeží omývaného Tichým oceánem, má teplotu v lednu cca 23 st.C a teplotu v červenci cca 16 st.C. Na pouštích, při pobřeží Tichého oceánu, je podnebí chladné a suché. Na severním pobřeží se periodicky jednou za pět či šest let, vyskytuje horké a vlhké podnebí. Amazonská nížina, rozkládající se na severovýchodě země má po celý rok horké a suché klima. Podnebí v Andách je různorodé, dle nadmořské výšky.

Povrch Peru je různorodý, dominuje mu horské pásmo And s nejvyšší horou Huascarán (6.768 m). Dvě horská pásma Kodiller vulkanického původu, s činnými sopkami, jsou rozdělena vysoko položenou náhorní planinou, na níž se nachází i největší jezero jihoamerického kontinentu Titicaca. Na západě území se rozkládá poušť Atacama s velkými písečnými dunami. Na jihu nalezneme převážně skalnaté pobřeží. Na východě se rozprostírá Amazonská nížina, která zabírá cca 60% území státu.

Jezero Titicaca

Jezero Titicaca s rozlohou 8.560 km2 je přírodní rezervací, ležící ve výšce 3.812 m. Dvě třetiny jezera náleží ke státu Peru, jedna třetina patří Bolívii. Maximální hloubka jezera je 304 m. Vody jezera obsahůjí 5 promile soli a mají vysoký obsah minerálů, takže jezero nezamrzá. Na jezeře se nachází cca 30 ostrovů a ostrůvků, z nichž nejznámější jsou Isla de Luna, Amantani, Taquile či Isla del Sol (v překladu „ostrov slunce“) posvátné místo Inků. jezero je domovem pro nepočetnou etniku „Los Uros“, kmene, který sám sebe nazývá „Lidé černé krve“. Součástí jezera a jeho okolí je velmi pestrá flora a fauna.

Machu Picchu

Indiánské posvátné místo vysoko v horách bylo ve 14.-16. století významným inckým městem. Dnes je nejslavnější archeologickou lokalitou jihoamerického kontinentu, která je zapsána na seznamu světového dědictví UNESCO. Nachází se ve výšce 2.340 m na skalním ostrohu omývaném řekou. V bujném porostu džungle jsou ruiny původního inckého města a staveb, z nichž nejznámější jsou Chrám Slunce, Chrám Kondora, Královská hrobka, Chrám se třemi okny, Posvátná skála, Intihuatana (v překladu „Místo, ke kterému se připoutává slunce“). Kousek dál se nalézá Inti Punku (v překladu „brána Slunce“), od níž sestupuje Inca trail (v překladu “Stezka Inků“).

Inca trail (v překladu “Stezka Inků“)

Nejznámější stezka na jihoamerickém kontinentu vede národním parkem „Sanctuario Historico de Machu Picchu“ až k Machu Picchu. Součástí této stezky jsou nejen překrásné scenérie a bujná tropická vegetace od mnoha druhů bromélií, orchidelí až po vysokohorskou step, ale také tisíce schodů, tunely a výškové rozdíly, kde sedlo Warmi Wanusca (v překladu „sedlo Mrtvé ženy“) dosahuje výšky 4.199 m.

Cuzco

Město Cuzco bývalo hlavním městem říše Inků, položené ve výšce 3.326 m. Inkové město nazývaly „pupek světa“. Toto město je nejdéle souvisle osídleným místem v celé Americe. Centrum města je na seznamu světového dědictví UNESCO. Naleznete zde Chrám Slunce Coricancha, pevnost Sacsayhuaman, katedrál propojenou s kostely Iglesía Jesus María a Iglesía El Triunfo, Chrám sv. Dominika, Chrím měsíce a duhy a jiné.

Amazonka

Nejdelší řeka světa o délce 7.025 km, která pramení na jihu území Peru v horském masivu Cordiller. Průměrná hloubka řeky je 50-70 m. Jejím okolím je neprostupný tropický prales s horkým a vlhkým tropickým klimatem. Celková rozloha povodí činí cca 7 milionů km2. Na hranicích Peru a Brazílie je šíře řečiště 3 km, na středním toku je šíře řečiště 5-10 km a říční delta je široká 250-300 km.