main1

Pravda o radioaktivitě v Japonsku

  • : Function ereg() is deprecated in /mnt/swraid/data/k/kvalitni-dovolena.cz/www/includes/file.inc on line 895.
  • : Function ereg() is deprecated in /mnt/swraid/data/k/kvalitni-dovolena.cz/www/includes/file.inc on line 895.
  • : Function ereg() is deprecated in /mnt/swraid/data/k/kvalitni-dovolena.cz/www/includes/file.inc on line 895.
  • : Function ereg() is deprecated in /mnt/swraid/data/k/kvalitni-dovolena.cz/www/includes/file.inc on line 895.
  • : Function ereg() is deprecated in /mnt/swraid/data/k/kvalitni-dovolena.cz/www/includes/file.inc on line 895.
  • : Function ereg() is deprecated in /mnt/swraid/data/k/kvalitni-dovolena.cz/www/includes/file.inc on line 895.
  • : Function ereg() is deprecated in /mnt/swraid/data/k/kvalitni-dovolena.cz/www/includes/file.inc on line 895.

Aktuální situace k 13.4.2011

Radiace z Japonska zamoří celou planetu

Výron radioaktivních částic z poškozených reaktorů v japonské jaderné elektrárně Fukušima I. je sice jen desetinou množství, které bylo v roce 1986 zaznamenáno po explozi jaderné elektrárny v Černobylu, ale odborníci se domnívají, že z dlouhodobého hlediska může fukušimská havárie černobylskou katastrofu překonat. Z Tichého oceánu se totiž stopy radiace rozšíří po celé planetě.

Situaci, ke které došlo ve Fukušimě, bych už nenazýval havárií, ale katastrofou, uvedl pro server tainy.net profesor Vysoké školy ekonomické Alexander Gusev. Podle stupnice INES dosahoval objem radioaktivního jodu 131 unikajícího z fukušimských reaktorů hodnoty 10 tisíc terabecquerelů za hodinu, což představuje vážné následky pro zdraví obyvatelstva i životní prostředí.

Z dlouhodobého hlediska budou následky Fukušimy daleko tragičtější, než znamenal Černobyl. V jaderné elektrárně Fukušima I. vodu brali přímo z oceánu a pak do něj ještě vypouštěli radioaktivní vodu v množství, které bude nutno ještě vyhodnotit.

Podle profesora Guseva je pravda prezentovaná japonskou vládou a médii - že se radiace v oceánu rychle rozředí - pouze částečná. To podstatné již nikdo neuvedl.Rozptýlení by fungovalo, pokud by radionuklidy z Fukušimy zůstávaly pouze ve vodě. Bohužel seradionuklidy z Fukušimy hodně rychle usazují v jílovitých naplaveninách a tam se stávají součástí oceánského potravního řetězce. Fytoplankton čerpá potravu z jílu a stává se potravou zooplanktonu, který konzumují korýši. Korýši jsou potravou ryb, a ty se nakonec dostanou na vrcholek potravního řetězce – k člověku. Na rozdíl od oceánu se ale produkty jaderného rozpadu v živých organismech nerozkládají. A ještě je pak šíří migrující hejna ryb. Vylovené ryby se pak dostanou do obchodů po celém světě. Tichý oceán není velká nádrž s destilovanou vodou, je to jedinečný ekosystém, který je dnes, díky jaderné katastrově v Japonsku, v přímém ohrožení.Jako jednodušší příklad zmínil Gusev naši potřebu jódu. Jód také bereme převážně z oceánu, kde ho absorbují zelené řasy. Jenže po fukušimské katastrofě se v rostlinách nebude hromadit obyčejný jód, ale jeho radionuklid s číslem 131, který je mimořádně nebezpečný. Lidstvo se dokáže obejít bez mořských ryb a ústřic, v jejichž organismech se po Fukušimě namísto vápníku hromadí stroncium. Ale jak se nahradí jód třeba v medicíně, to vážně netuším, dodává prof. Gusev.
(zdroj tainy.net, profesor A.Gusev)

Aktuální situace k 12.4.2011

Nejvyšší 7.stupeň závažnosti pro havárii jaderné elektrárny Fukušima I.

Japonský premiér Naoto Kan včera ve svém oficiálním prohlášení potvrdil, že Japonská Agentura pro jadernou a průmyslovou bezpečnost (NISA)se rozhodla pro nejvyšší 7 stupeň závažnosti u jaderné havárie v jaderné elektrárně Fukušima I. Uvedl, že z elektrárny již uniklo více radioaktivity než z jaderné elektrárny Černobyl v roce 1986. Dnes tyto zprávy potvrdila i Komise pro jadernou bezpečnost v Tokiu.
Japonská vláda dnes rozhodla o rozšíření evakuační zóny kolem jaderné elektrárny Fukušima I. na 30 km. Vyřazení zemětřesením poškozené elektrárny Fukušima I.bude trvat zhruba 10 let. Radioaktivní znečistění moře u poškozené japonské jaderné elektrárny Fukušima údajně stoupá. Provozovatel elektrárny, společnost TEPCO, oznámil, že nejnověji získané hodnoty ze vzorků kontaminované vody přesáhly povolenou normu 2800krát.
(zdroj BBC, Kjódó, Reuters)

Aktuální situace k 4.4.2011

Cesium s poločasem rozpadu 30 let v Pacifiku

Naše media informují o jaderné havárii v japonské jaderné elektrárně Fukušima I. stručně, sporadicky a neúplně.

Například v pondělí 4.4. informovala ČT v hlavní zpravodajské relaci o vypouštění radioaktivní vody do oceánu pouze v několikavteřinovém klipu, v němž navíc uvedla, že jde o necelých 12 tun mírně radioaktivní vody – ve skutečnosti se však jedná téměř o 12 TISÍC TUN. O tom, že trhlinou v detenční nádrži tou dobou zároveň unikalo zhruba 7 TUN vysoce radioaktivní vody ZA HODINU, a to již po řadu dnů, nezaznělo ani slovo. Podobným, jen ještě o něco kratším klipem vyřídila ČT celou věc i v následujícím dni. České deníky na tom většinou nebyly o mnoho lépe.

Řekněme to raději ještě jednou:

po řadu dní až DO STŘEDY 6.4., kdy se podařilo samovolný únik zastavit, VYTÉKALO DO OCEÁNU KAŽDOU HODINU SEDM TUN VYSOCE RADIOAKTIVNÍ VODY

, která protekla aktivní zónou reaktoru a dostala se do kontaktu s obnaženým jaderným palivem.

POUHÁ HODINA POBYTU V BLÍZKOSTI TÉTO VODY VYVOLÁVÁ NEMOC Z OZÁŘENÍ.

Vědci zatím nedokáží odhadnou důsledky, které bude mít únik pro život v oceánu a pro rybolov, věc komplikují mořské proudy a obrovská rozloha Pacifiku.

SOUČÁSTÍ VYSOCE RADIOAKTIVNÍ VODY, jež protekla reaktorem a nyní je V OCEÁNU, JE MIMO JINÉ RADIOAKTIVNÍ CESIUM, KTERÉ MÁ POLOČAS ROZPADU 30 LET

a hromadí se v potravních řetězcích, takže si lze vsadit na to, že důsledky nebudou triviální (viz např. tento článek v New York Times).

Stejný isotop cesia se vyskytuje i na pevnině - desítky kilometrů od elektrárny a v koncentracích, které výrazně přesahují ty, jež sloužily sovětským úřadům v roce 1986 jako hraniční hodnota pro trvalou evakuaci z okolí Černobylu. Nezasluhuje si tohle všechno podrobnější analýzy na stránkách českých novin, v televizních a rozhlasových pořadech? Většina novinářů ten pocit zřejmě nemá. Informace lze přitom získat v zahraničních médiích či na spolehlivých webech a nejasnosti prodiskutovat s českými fyziky.

Je-li příčinou neúplných a nepřesných informací předkládaných médii pocit, že by podrobné referování o jaderné elektrárně Fukušima I. uškodilo jaderné energetice, je to za prvé neprofesionální a za druhé mylné. Pamětníkům se tak mohou vybavit vzpomínky na dobu před 25 lety, kdy jediným spolehlivým zdrojem informací o Černobylu bylo vysílání BBC, Hlasu Ameriky nebo Svobodné Evropy. Rudé právo tehdy, v prvních dnech po výbuchu reaktoru, přineslo jen několikařádkovou zprávu, v níž nenazvalo událost havárií natož pak katastrofou, hovořilo pouze o „provozní nehodě“. Slovo havárie se smělo používat až o něco později, kdy se už pravidelně objevovalo v sovětském tisku. Čeká nás tedy v poskytování úplných a pravdivých informací stejný postup ?
(zdroj respect.cz, New York Times)